Působí roztomile, vyvádějí rozpustilé kousky a vypadají nádherně. Jen na okrasu se však nejmenší opičky světa chovat nedají.
„Vyžadují speciální péči, podobně jako malé děti. Kdo si k nim nenajde blízký vztah, chovat je zkrátka nemůže,“ tvrdí Milan Chovančík.
Sedmatřicetiletý muž z Lipové má se vzácnými i běžnými druhy zvířat bohaté zkušenosti. Jeho firma, která sídlí v Želechovicích nad Dřevnicí, patří v odchovu i prodeji zvířat mezi českou špičku.
Nedávno se Chovančík pustil do jedinečného projektu. Některé druhy kosmanů či tamarínů, vzácné plazy, želvy či hlodavce vystavuje přímo v historických sálech holešovského zámku. Podobnou akci pořádá vůbec poprvé.
„Je to zajímavé díky krásnému prostředím zámku i tím, že lidé mohou vidět krmení, čištění voliér či akvárií a o vystavovaných zvířatech se od personálu dozvědět v podstatě všechno možné,“ říká Chovančík.
Výstavu, která trvá do 13. září, dosud navštívilo přes pět tisíc lidí. Přestože je prodejní, příliš zvířat si zatím domů neodnesli.
„S tím jsme ani příliš nepočítali. Každopádně, pokud by se návštěvníci rozhodli, že si nějaké z vystavovaných zvířat pořídí, mají tam ideální příležitost si o něm zjistit co nejvíc informací,“ vysvětlil Chovančík.
Opičky už se moc nedováží, chovají se hlavně v zajetí
Podle něj je pro každého nového chovatele klíčové vědět, do čeho se pouští. Nejen proto, že některá zvířata představují pořádnou investici, ceny opiček či velkých želv šplhají až ke 30 tisícům za kus. Malé primáty si kvůli náročné péči ale nepořizují ani bohatší lidé.
„Musíte jim dělat speciální kašičky, krmit je čerstvým ovocem. Rozhodně to není tak, že jedete na dovolenou a řeknete sousedovi, ať jim hodí granule,“ usmál se.
Chovatel prý už dokáže vycítit, zda člověk, který má o zvíře zájem, se o něj zvládne postarat.
„Poznáte to už z toho, jak se ptá. Vymínil jsem si i právo kdykoliv prodej odmítnout. Bylo by mi totiž líto, když by mi zvíře za měsíc vracel zpět ve zdevastovaném stavu,“ říká Chovančík.
Má vlastní tým chovatelů, kteří se pro zvířata neváhají obětovat.
„Brávají si je i k sobě domů a starají se o ně jako o vlastní děti. I proto se nám tak daří v odchovu,“ popisuje.
Opičky už se dnes z exotických končin ani příliš nedovážejí.
„Vychovávají se v zajetí, kde jich ostatně žije víc než na svobodě. A dožívají se i vyššího věku. V Jižní Americe, kde volně žijí, je hubí kvůli kácení pralesů,“ doplnil chovatel.
