Na jeho návrzích spolupracovaly celé týmy investorů, projektantů a inženýrů. Eko Atlantic, který ve vizualizacích dostává stále jasnější obrysy, má být africkou odpovědí na rostoucí blízkovýchodní metropoli Dubaj. Multimiliardový projekt rezidencí a kanceláří má do budoucna vyrůst částečně na ostrově Victoria a dál podél pobřeží Lagosu, jak uvádí projekt deník The Conversation.
Eko Atlantic má mnoho odpůrců, kteří připomínají, že stát Lagos nedokáže v současnosti svým občanům zařídit ani měsíc stabilních dodávek energie a přitom staví megalomanské město. Na výstavbě se však nepodílí jen vláda, ale také celá řada domácích a zahraničních investorů.
První budovy by se podle webu The Guardian Nigeria měly otevřít už příští rok a stále se nabízí k pronájmu další kanceláře. Mezi budovami, které jsou v pokročilém stádiu stavby je například mrakodrap Afren, který měl v květnu hotových šestnáct pater a dokončení je plánované na příští rok.
„Je to realita. Je vidět výrazný postup, kterého jsme dosáhli během probíhající výstavby infrastruktury. Odtoky dešťové vody, instalace je hotová ze 79 procent, potrubí odpadních vod ze 40 procent, přívod vody z 21 procent a telekomunikace jsou na 27 procentech,” řekl deníku Segun Oniru, jeden z komisařů, který na stavbu dohlíží.
Podle Onira je Eko Atlantic nejpůsobivější výstavbou Afriky vůbec. Ve výsledné aglomeraci má bydlet milion lidí a dalších 150 tisíc dojíždět za prací. Eko Atlantic má být ekologickou světovou metropolí, která zaujme nadnárodní korporace.
Pokud se projekt Eko Atlantic uskuteční, jak je naplánovaný, mohl by stát Lagos ukázat západní Africe cestu do nového tisíciletí. Už nyní je nejbohatší součástí Nigérie a s ročním ziskem miliardy dolarů (asi 24,6 miliardy korun) převyšuje ostatní státy federace.
Impuls ke stavbě přitom přišel z praktických důvodů. Vláda v roce 2003 začala hledat řešení, jak ochránit své pobřeží od častých záplav a eroze pobřeží. Zaplatila tak expertům, kteří přišli s projektem Eko Atlantic. Pobřeží se nyní modeluje na mořském dně a město má před rozmary oceánu chránit zeď dlouhá přes osm kilometrů, která se bude vinout podél pobřeží. Místní deníky ji přezdívají velkolepě: Velká lagoská zeď.
