Ježíšmarjá, zase Studénka, to snad není možný. To napadlo strojvedoucího vlaku ze Studénky 2008 Jiřího Šindeláře, když se dozvěděl o další nehodě na trati v tomto městečku.

Ježíšmarjá, zase Studénka, to snad není možný. To napadlo strojvedoucího vlaku ze Studénky 2008 Jiřího Šindeláře, když se dozvěděl o další nehodě na trati v tomto městečku. | foto: Josef Gabzdyl, iDNES.cz

Strojvůdce a zdravotnice ze Studénky 2008: Víme, co lidé po nehodě prožívali

  • 21
Zdravotní sestra Naďa Tomčíková a Jiří Šindelář, dnes bývalý strojvedoucí. Oba jeli rychlíkem Comenius, který v srpnu 2008 narazil do zborceného mostu na železnici ve Studénce. Při nehodě zemřelo osm lidí. Minulou středu, kdy se opět ve Studénce srazilo pendolino s kamionem, se jim nehoda vybavila znovu a v plné síle.

Před sedmi lety se Tomčíková vracela domů z lázní v Karviné. „Moje pocity po nárazu vlaku do mostu byly stejné, jaké dnes popisují lidé, kteří přežili náraz vlaku s kamionem. Než jsme zjistili, co se vlastně děje, byla to hrůza - špína, prach, křik, ticho, bolest, panika,“ popisuje Tomčíková.

Cestování vlakem nevyhledává, podobně jako Jiří Šindelář - strojvedoucí, který se před sedmi lety rozjetý vlak na poslední chvíli snažil zastavit. Také jemu tragická srážka zcela změnila život.

Studénka 8.8. 2008 a 22.7. 2015

Obě místa jsou od sebe vzdálena zhruba kilometr a půl

Příčina
2008: před mezinárodní rychlík se zřítila rekonstruovaná mostní konstrukce
2015: na železničním přejezdu zůstal stál plně naložený kamion

Oběti
2008: osm
2015: tři

Zraněno
2008: 95 lidí
2015: 18 lidí

Škoda
2008: 177 milionů
2015: 158 milionů

Viník:
2008: před soudem stojí 10 lidí, a to hlavně ze stavebních firem, rozsudek i po sedmi letech zůstává v nedohlednu
2015: obviněn byl 50letý polský řidič kamionu, soud souhlasil s jeho umístěním do vazby, vyšetřování pokračuje

Při tragédii dokázal mezinárodní rychlík s číslem 108 zpomalit ze 134 kilometrů za hodinu na devadesát. Odborníci uznávali, že nebýt jeho rychlé reakce, mrtvých by tenkrát bylo mnohem více.

Vlak už řídit nemohl

Jiří Šindelář se však netají tím, že ze zaměstnání nadobro odešel. „Chodil jsem k psychiatrovi - a jak on, tak i kolegové mi říkali, ať toho nechám a odejdu. Se zaměstnáním jsem se tedy rozloučil,“ vylíčil před časem Šindelář.

Na tragédii dnes vzpomíná nerad. „Říkal jsem si, ježíšmarjá, opět Studénka, to snad není možný,“ popisuje Šindelář.

Detaily už se mu nevybavují, ale to nejdůležitější ano. Když padající most zahlédl, věděl, že je konec a že z toho nevyvázne.

Měl pět nebo šest sekund na poslední záchranu, a než si uvědomil, co se děje, začal brzdit. Pak utekl do strojovny, kde se zapřel o plechovou skříňku a čekal na náraz. Vyvázl s lehčím zraněním.

Tragická železniční nehoda ve Studénce na Novojičínsku (8. srpna 2008)
Zničená přední část pendolina po srážce s nákladním autem na železničním...

Vlevo tragédie ve Studénce v srpnu 2008, vpravo neštěstí o sedm let později.

Soudní proces s pravděpodobnými viníky nehody se vleče a Tomčíkovou ani Šindeláře to vůbec netěší.

 „Chápu, že jde o složitý případ, ale ve chvíli, kdy začínají dělat posudky na další posudky, nevěřím, že vše bude, jak má. Od nehody už uplynulo sedm let, a když dneska řeknete Studénka 2008, tak skoro nikdo neví, co se tehdy stalo. Mám strach, aby to nevyšumělo,“ říká Tomčíková.

Podobně to vnímá i Jiří Šindelář. „Chtějí to táhnout tak dlouho, až se na to zapomene, a pak nikoho neodsoudí.“

Oba chtějí vyjádřit upřímnou soustrast pozůstalým, popřát jim hodně sil a rychlé uzdravování zraněným. „Vím přesně, čím si procházejí,“ dodává Tomčíková.

Záběry hasičů po nehodě pendolina 22. července letošního roku:

23. července 2015

,