Slávisté v zahajovacím zápase nového ročníku podlehli u mistrovské Plzně 1:2. Prohrávali už 0:2, přibližně třicet vteřin před koncem devadesáté minuty snížili. Nad základní rámec se hrála ani ne minuta.
Co Uhrin rozhodčímu říkal?
Kvůli čemu se nejvíc zlobil?
„Nezlobil jsem se,“ reagoval po zápase, to už v klidu bez emocí. „Nechtěl bych se k tomu vyjadřovat. To už k utkání nepatří. Mluvme o něm, podle mě to bylo dobré utkání, bylo hodně šancí na obou stranách.“
Tak tedy k utkání. Po něm mužstvo chválil za druhý poločas, jmenovitě třeba záložníka Zmrhala.
„První půli jsme hráli hodně ustrašeně, Plzeň byla jasně lepší. V kabině jsem hráčům vyčinil, že nejsou tak agresivní, že se bojí. Po přestávce jsme pětatřicet minut hráli dobře, než dala Plzeň druhý gól. Svůj tým musím pochválit, ukázali jsme velkou vůli, nejsem spokojený jen s výsledkem,“ hodnotil.
Pro Uhrina to byl zvláštní zápas, ještě před rokem totiž vedl právě Plzeň. Vedení si ho před rokem vyhlédlo jako nástupce Pavla Vrby.
Jenže když následně v létě rychle vypadl v kvalifikaci Evropské ligy, u mužstva skončil a šéfové klubu tvrdili: „Tým nebyl dostatečně připravený. V některých pasážích zápasů se vytrácely odbornost, erudice.“ Uhrina nahradil Miroslav Koubek, jenž Plzeň dovedl k titulu.
„Já do Plzně pojedu rád,“ říkal Uhrin před utkáním. „Ke vztahům s vedením se vyjadřovat nebudu. Vztahy mezi mnou a nadřízenými jsou interní jako v každé jiné profesi. Rozešli jsme se normálně, podali si ruku.“
Každopádně tamní fanoušci ho přivítali. Když končil první poločas, ozvalo se z kotle koučovo jméno. On na dálku odpověděl a pokynul rukou. „Samozřejmě mě to těší. Protože jsem jim nepoděkoval na hřišti, chtěl bych to udělat teď.“
