„Netušila jsem, že se blíží neštěstí, ani náraz jsem vlastně vůbec nevnímala. Měla jsem hlavně strach o maminku, která jela ve vlaku se mnou,“ popsala Drahomíra Kudrnová bezprostřední okamžiky po nehodě, při níž ve Studénce zatarasil kamion cestu projíždějícímu pendolinu a to do něj v plné rychlosti na železničním přejezdu narazilo.
Nehoda si vyžádala již tři lidské životy. Z dalších sedmnácti zraněných zůstávají tři nadále ve velmi vážném stavu a potřebují intenzivní lékařskou péči.
Drahomíra Kudrnová žije v Bezvěrově na Plzeňsku. Na Ostravsko jezdí jednou ročně za příbuznými. Ve středu se domů vracela se svou maminkou. Čekala je cesta téměř přes celou republiku. Skončila však ani ne po dvaceti minutách.
„Když jsme narazili, tak najednou vedle mě ležel nějaký trám, ale nevím, co to bylo. Asi jsem měla štěstí, že mne ten náraz vystřelil. Kdybych zůstala sedět, už bych tady nebyla,“ uvědomila si osmatřicetiletá žena, která čtyři dny před tragédií slavila svátek. Za měsíc oslaví devětatřicáté narozeniny.
Pomoc přišla bleskově
Po nárazu vlaku do kamionu byl ve vagonu všude kolem ní prach a ostatní cestující leželi na zemi. „Slyšela jsem hlavně bolestivé vzdychání a sama jsem začala taky vnímat bolest ruky, která tu hrůzu odnesla nejvíce. Potom už nás vytáhli záchranáři. Ve vlaku jsme čekali možná pět minut, více určitě ne,“ řekla Drahomíra Kudrnová.
Drahomíra Kudrnová.
Z nástupiště ji i její matku odvezla sanitka do novojičínské nemocnice. Žena musela podstoupit operaci levé ruky, kterou si při nehodě zlomila. Její matce se nic vážného nestalo.
„Musím zaklepat. Měla jen prach v uších, byla odřená a celá od krve,“ poznamenala Kudrnová. Zatímco její maminku ošetřili ambulantně a ona se vrátila do Ostravy k příbuzným, Drahomíru Kudrnovou si v nemocnici nechali.
„O tom, co se na trati vlastně stalo, jsem se dozvídala až postupně. Zprvu mě vůbec nenapadlo, proč k neštěstí došlo,“ řekla Kudrnová, která pracuje v kuchyni na základní škole jako kuchařka.
„Vypadá to, že už nebudu moct nosit a tahat těžké věci. Každopádně počítám s tím, že budu mít v září dětem co vyprávět, protože budou jistě zvědavé. Už jsem si to i trochu vyzkoušela, protože neštěstí jsem už popsala dvěma spolubydlícím na pokoji v nemocnici.“
Příště už si do prvního vagonu nesedne
Paradoxní je, že Drahomíra Kudrnová běžně vlakem nejezdí. „Všude jinde jezdím autem, vlakem cestuju jen jednou ročně právě sem do Ostravy, protože v červenci míváme ve škole volno. Jindy se sem nedostanu,“ vysvětlila kuchařka, která zatím ještě neví, jak se za svými příbuznými na Moravu vydá příští rok.
„Nejspíš ale znovu vlakem. Každopádně už si nikdy nesednu do prvního ani posledního vagonu. Vždycky už jedině někam doprostřed,“ přiznala žena. „Teď už budu vždy říkat, že jsem se 22. července podruhé narodila. Dobře si uvědomuju, že to klidně mohlo dopadnout mnohem hůř.“
Zpráva o nešťastné havárii se prakticky ihned roznesla po celém Bezvěrově.
„Mamka to řekla nejprve taťkovi, který se šel hned napít na to, ať se brzy uzdravím. Potom se o tom zmínila i známým, zanedlouho to věděli všichni u nás,“ dodala žena.
