Kauza se týká smlouvy VZP s firmou Proton Therapy Centre Czech (PTCC) z dubna 2006. Tento dokument předpokládal uzavření smlouvy, která by Protonovému centru po dobu 15 let garantovala cenu hrazených léčebných výkonů pro 1 650 pacientů za jeden rok. Podle obžaloby tak mohla pojišťovně vzniknout miliardová škoda.
Pečenka trvá na tom, že jeho záměrem bylo zavést v Česku nejmodernější technologii léčby. Pojišťovna by podle jeho výpočtů údajně ročně ušetřila tři miliardy korun.
Lékař a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Davida Ratha však nedokázal na opakované dotazy soudce a žalobce uspokojivě vysvětlit, proč podobu smlouvy nekonzultoval s právním oddělením VZP, ale s právníkem placeným PTCC. Uvedl jen, že další konzultaci nepovažoval za nutnou, protože právníka znal jako kvalitního odborníka.
Podle žalobce VZP zvýhodnila Protonové centrum
Státní zástupce Pavel Prygl uvedl, že Pečenka uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí „neoprávněně, nedůvodně a nekoncepčně“ a v úmyslu opatřit PTCC značný prospěch. Dostal se prý mimo rámec pravomocí nuceného správce, k uzavírání smluv se zdravotnickými zařízeními totiž nebyl oprávněn.
Uzavření smlouvy údajně bylo v rozporu i s příslušnými vyhláškami ministerstva zdravotnictví. Vědecká rada resortu se prý navíc shodla na tom, že protonová léčba je v Česku vhodná jen pro 200 pacientů ročně.
Pečenku jmenoval do funkce nuceného správce pojišťovny jako svého náměstka tehdejší ministr zdravotnictví David Rath, a to od listopadu 2005. Smlouvu o smlouvě budoucí Pečenka uzavřel jen několik dní předtím, než v roli nuceného správce skončil.
Konečná smlouva měla vypadat jinak, hájí se Pečenka
Kontrakt, který obsahoval konkrétní údaje, podle svých slov vnímal pouze jako obecný příslib. „Považoval jsem to (smlouvu) jen za příslib investorovi, který zaplatí celou investici a v České republice bude protonové centrum. Myslel jsem, že konečná smlouva bude vypadat úplně jinak,“ podotkl v pondělí.
Smlouva o smlouvě budoucí má podle něj 15 stránek, přičemž první tři explicitně jmenují, jaké podmínky musí budoucí provozovatel centra splnit. Dobu trvání smlouvy bylo prý možné ještě upravit, stejně jako ceny. „Všechny údaje v návrhu byly podmíněny nějakým krokem, smlouva nezajišťovala budoucímu provozovateli ani korunu,“ zdůraznil Pečenka.
Svou obhajobu stavěl zejména na tom, že protonová léčba je velmi prospěšná. „Vyzkoušel jsem všechny možnosti, jak tuto metodu prosadit. Neprodražuje systém onkologické léčby, naopak ho velmi výrazně zlevňuje. Jeden pacient by stál 400 tisíc až 600 tisíc korun, zatímco pacient léčený chemoterapií stojí dva a půl milionu. Pravděpodobnost vyléčení je u protonu navíc řádově vyšší,“ řekl.
Pojišťovně nakonec podle obžaloby nevznikla škoda, protože VZP platnost smlouvy úspěšně napadla. K trestnímu řízení se však přesto připojila jako poškozená a požaduje po Pečenkovi zhruba 1,6 milionu korun za právní zastoupení v soudním sporu s protonovým centrem.
Spory mezi protonovým centrem a VZP vyvrcholily letos na jaře, když pojišťovna protonové centrum nařkla z vydírání (více zde). Vyčetla mu, že za ozařování dítěte si začalo účtovat dvojnásobek toho, co požadovalo dříve. Léčebné centrum zase namítlo, že že pojišťovna mu dluží. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ale minulý týden uvedl, že se znesvářené strany brzy dohodnou (více čtěte zde).
