Blesk zničil dům během patnácti minut, teď rodina spoléhá na solidaritu

Blesk, který udeřil do domu, připravil rodinu Binkovu z Chrudimska o veškeré zázemí. Dnes jim pomáhá solidarita lidí, kteří poskytli nábytek, oblečení nebo posílají peníze na účet.

U trosek domu v Hodoníně nedaleko Nasavrk se dnes povalují hračky, zbytky novin, rozbité sklo a kusy nádobí. Nejděsivější ovšem jsou ohořelé zbytky dřevěných schodů, po nichž rodina prchala ven. Horní patro úplně chybí a kouř je cítit ještě hodně daleko.

Tak vypadá místo, kde rodina sedmatřicetileté Romany Binkové žila. Během čtvrt hodiny jim ale blesk minulou středu nad ránem zcela změnil život. Zůstali bez střechy nad hlavou, odkázaní na pomoc bližních a v příštích dnech je čeká stěhování do nevyužitého obecního bytu v nedaleké Ochozi, místní části Nasavrk. A původní dům pak čeká demolice.

Vše se přitom událo neobvykle rychle. Rodinu o půl třetí vzbudila velká rána. Neměli tušení, co se vlastně děje, jen věděli, že venku zuřila bouřka.

Děti začaly panikařit, chtěly se vracet domů

„Slyšela jsem nějaký zvuk v elektrice, takže jsem si myslela, že někde v okolí udeřil blesk, a šla jsem nahodit pojistky,“ říká Romana Binková, matka tří dětí.

Blesk ale neudeřil kdesi v okolí, nýbrž přímo do jejich domu, který okamžitě začal hořet. V té době se v něm nacházeli tři dospělí a tři děti - dívky ve věku šest, devět a dvanáct let.

„Děti se vzbudily a začaly panikařit. Snažila jsem se je rychle odvést do auta, ale musela jsem je postrkávat, protože se pořád chtěly vracet domů. Auto bylo postavené tak, aby z něj na plameny nebylo vidět. Stejně ale všechno viděly,“ říká Binková. „Manžel mezitím běžel pro mou maminku, která stála před domem a odmítala jít pryč,“ dodává.

Hasiči byli podle Binkové na místě deset minut poté, co je její manžel zavolal.

Lidé poslali sto tisíc korun

Tragédie v Hodoníně u Nasavrk vyvolala velkou vlnu solidarity. Na rodinu Binkových se skládají lidé z celé republiky a vstříc jim vyšla i samotná obec.

„Hned v den události mimořádně zasedalo zastupitelstvo a jeho členové odsouhlasili všechno, co bylo pro rodinu potřeba udělat. Přispěli jsme jim finančně a zajistili byt v místní části Ochoz, kde mohou bydlet. Z jejich domu totiž nezbylo téměř nic,“ uvedl starosta Hodonína Miroslav Blažek. Obec navíc rodině zaplatila i nájem. Tentýž den také vznikla materiální sbírka.

Rodina už obdržela nábytek, oblečení, drogistické potřeby, ale například i televizi. Sešlo se tolik věcí, že sbírka musela být ukončena, protože nebylo kam dané věci ukládat. „Do začátku je o ně postaráno tak, aby se mohlo všechno nějakým způsobem srovnat,“ řekl Blažek. Podle něj se do pomoci zapojili nejen lidé z Hodonína a jeho okolí, ale také z Pardubic, Přelouče, Prahy a dalších měst.

„Potěšilo mě to. Člověk si v takové chvíli uvědomí, že není sám a vždy se najdou lidi, kteří se mu budou snažit pomoci,“ uvedl starosta. Pomohli i lidé z Červeného kříže.

V současné době je možné rodině Binkových pomoci finančně - zasláním jakékoli částky na bankovní účet 2871539123/0800. Ve středu už na účtu bylo více než sto tisíc korun.

„Na svém mobilu jsem neměla kredit, a tak jsme museli shánět jiný telefon,“ popisuje. V tom šoku jí totiž nedošlo, že na tísňovou linku je možné volat bezplatně.

„I když tu byli hasiči rychle, připadalo mi to jako celá věčnost. Už ve chvíli, kdy jsme se dostali z domu, byla polovina střechy pryč. Foukal velmi silný vítr,“ říká Binková.

Na půdě navíc bylo seno, plamenům tedy nestálo nic v cestě. Rodině po krátkém, ale ničivém požáru nezbylo skoro nic.

„Někdo se diví, že jsme z domu nedokázali nic zachránit, ale bylo to tak rychlé, že to opravdu nešlo. Být tam o pár minut déle, tak bychom se udusili a uhořeli,“ uvádí Binková. Dům navíc nebyl pojištěný.

„Už v minulosti do něj udeřil kulový blesk a nejsem si jistá, jestli pojišťovna tatínkovi tehdy něco zaplatila. Poté jsme pojištění zrušili,“ uvádí Binková. Zatímco na Romaně Binkové je i přes velký psychický otřes znát, že se snaží situaci nějak přijmout, děti jsou na tom o poznání hůř.

„Nejdříve to vypadalo, že to zvládají dobře, ale už je vidět, že to na ně doléhá. A je to čím dál horší. Šestiletá dcera to nese nejhůř, protože v domě zůstaly její brýle. Bez nich velmi špatně vidí a stále zakopává. Nějaké jsme sice sehnali, ale do čtení ji nutit nemůžu,“ říká Binková, která brýle hledala v troskách domu. Marně.