Sošku vodníka v rybníku v Kračíně viděl na přelomu tisíciletí asi každý z uprchlíků, pro které skončila vytoužená cesta na Západ už na české straně hranice. Právě kolem něj totiž vede cesta do Balkové, záchytného zařízení pro běžence.
Balková původně byla velkým areálem školy v přírodě pro děti ze severních Čech. Je to množství světlých budov v údolí obklopeném lesy a poli. Areál je obehnaný dvoumetrovým plotem, kde nechybí zařízení pro automatické sledování pohybu. Dovnitř ani ven se nepovolaní nemají šanci dostat.
I když je areál momentálně prázdný, ostraha ví o každém, kdo se k plotu přiblíží. Vrátný v úterý okamžitě křikem zareagoval na fotografa, který chtěl budovy přes hradbu zdokumentovat. Taková je Balková, areál téměř na konci světa.
„Provoz záchytného zařízení pro cizince byl ukončen v roce 2005,“ připomněla mluvčí ministra vnitra Hana Malá. Poté tu bylo výcvikové středisko pro špičkové policejní psy, policisté zde v klidu nacvičovali na velké manévry.
Zařízení je v dobrém stavu
V pondělí vláda rozhodla, že zakonzervovaný areál v Balkové zase ožije. Podle ministra vnitra Milana Chovance by tábor mohl být otevřen ještě letos. „Zařízení je v dobrém stavu, zakonzervované, nalily se tam kdysi velké peníze. Věřím, že ho obnovíme do konce roku,“ řekl Chovanec.
Záchytné středisko pro uprchlíky Balková
|
Pocity místních jsou rozpolcené. Mají obavy z cizinců, kteří v zařízení skončí. Nadějí pro ně je, že v táboře najdou dlouhodobou práci. „Když bude Balková fungovat, pro místní lidi to bude dobré, pokud v ní zase budou moci pracovat. Spousty lidí tam v době fungování prvního záchytného tábora našlo práci, uklízeli v areálu, vařili v kuchyni. Běženců, kteří tu byli, se nebáli,“ říká nyní Šárka Vítková, jejíž matka v Balkové dříve pracovala.
„Když jsem šla uklízet mezi cizince, vždy byl se mnou policista,“ přidala vlastní zkušenost další žena, bývalá civilní zaměstnankyně tábora.
Situaci v úterý probírali i lidé v Tisu u Blatna, pod který patří i Balková, v místním hostinci U Kamenného stolu.
„Asi kilometr od Balkové mám chatu. Budu mít strach. Co když mezi těmi lidmi bude nějaký terorista? Tohle nejsou Evropané, jako když fungoval první tábor. Tihle z Afriky mají jiné zvyky, jinou mentalitu. A co když budou mít exotické nemoci? A co jim budou vařit, když vepřové maso nemůžou kvůli náboženství a něco jiného taky nebudou jíst?“ obává se důchodkyně, která stejně jako další lidé u stolu nechtěla prozradit své jméno.
Zařízení by mělo být podle ministra Chovance takzvanou detencí. Tedy sloužit k pobytu zadržených ilegálních migrantů do doby, než budou vraceni do států, kde překročili hranice Schengenu. Případně do svých domovských zemí.
Ředitel cizinecké policie Milan Majer se však domnívá, že v Balkové nakonec mohou končit i váleční uprchlíci, které převezmeme v rámci dohod Evropské unie. Tedy část z oněch 1 500 žadatelů o azyl, o které se česká vláda minulý týden zavázala postarat. „Čekám, že tam skončí kromě nelegálních migrantů i ti běženci, připadalo by to ale nejspíš v úvahu až příští rok,“ uvedl.
Starostové o plánu nevěděli
Že se Balková opět promění v záchytné zařízení pro cizince ale zaskočilo starosty okolních obcí. „Docela mě zarazilo, že nám třeba ministr Chovanec předem nedal informaci. Přitom, když s tím šli do vlády, museli to vědět. Předpokládáme, že to bude zařízení, kde nebude volný pohyb. Pozitivní je, že může být práce pro lidi z okolí. Rizikem mohou být ale samotní cizinci,“ shrnul starosta Jan Křepelka z Tisu.
Podle místostarosty Žihle Ivo Grünera bude především záležet na tom, o jaký typ uprchlíků se bude jednat. Zda to budou ti, kterým Česko nabídne, aby zde zůstali, nebo jestli půjde o lidi, kteří byli zadrženi při překročení hranice.
„Předpokládáme, že stát bude komunikovat s obecními úřady, starosty a zastupitelstvy, abychom se vše dozvěděli,“ doufá Grüner. Zatím prý ví jen to, že zařízení v Balkové bude obnovovat svou činnost.
