Česká elita bojovala od pátku do neděle o mistrovské primáty na farmě Ptýrov. Souboj talentů na okraji Českého ráje ovládla osmnáctiletá Kellnerová potřetí za sebou, ale o vítězství musela bojovat: po dvou kolech figurovala na třetí příčce, ve finále však neshodila ani jednu z překážek a mohla slavit.
„Dneska mě kůň podržel a skákal úžasně, takže jsem strašně nadšená,“ zářila po závodě pohledná dívka, která se v minulosti médiím spíš vyhýbala.
Nervozita z ní po vítězné jízdě v sedle valacha Baccara de la Ferme Blanche spadla. Skočila do náruče tátovi a mámě, kteří její výkon pečlivě sledovali, vychutnávala si potlesk diváků, na stupních vítězů si poslechla hymnu a soupeřky ji zkropily sprškou sektu.
„Je to mistrovství České republiky, takže jsem byla určitě vyklepaná,“ přiznala Kellnerová v exkluzivním rozhovoru pro iDNES.cz. „Slavit budu, zatím ještě nevím jak, ale něco vymyslíme.“
Ke koním měla vždycky blízko. „Když jsem byla malinkatá, tak jsem si místo barbínek hrála s plastovýma koníkama,“ vykládala Anna Kellnerová. Závodní licenci získala ve dvanácti letech, trénovala například v Anglii, brzy se začala prosazovat, teď už i v seniorské kategorii, a loni vyhrála tři mezinárodní závody.
Jejím ambicím odpovídá i píle, se kterou se svému sportu věnuje. „Mám pět koní, takže když pracuji se všemi, tak je to pět hodin denně, když nejsem ve škole. Občas víc, občas míň, záleží na tom, co děláme,“ přiblížila.
Ale třeba životosprávu nijak fanaticky nedodržuje. „Knedlo zelo vepřo k večeři? Občas si dám, no. Já tohle moc neřeším, to se týká spíš dostihových jezdců, parkuráků moc ne. Ale když jste lehcí, máte svaly a jste kondičně připravení, tak je to lepší. Teď jsem začala běhat, tak doufám, že mi to pomůže,“ kývla Kellnerová.
Až na olympijské hry?
