„Dostal dodatečné stavební povolení,“ oznámila Dita Marešová ze stavebního úřadu v Teplicích, která měla případ na starost.
Kuvajťanovi přitom hrozilo, že bude muset rozestavěný dům zbourat. „Původně bylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Žadatel o dodatečné povolení ale nakonec splnil všechny podmínky a jako každý jiný žadatel povolení dostal. Už je dokonce i pravomocné,“ dodala Marešová.
Případ tím ale nekončí. Na Vrchní státní zastupitelství dorazilo na podezřelou stavbu oznámení a autor ho poslal na vědomí i Nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Záležitost prošetřuje policie v Teplicích.
„Tepličtí kriminalisté prověřují anonymní oznámení, které se týká okolností stavby rodinného domu v katastru obce Modlany,“ potvrdil mluvčí teplické policie Daniel Vítek. Podrobnosti však sdělit nechtěl. „Obsah oznámení prověřujeme, proto se k němu nebudeme blíže vyjadřovat,“ dodal Vítek.
Nepovolenou stavbu odhalili plynaři
Nepovolenou stavbu odhalili už loni v červenci při náhodné prohlídce inspektoři firmy RWE GasNet, která distribuuje plyn. Přišli i na to, že stavba roste jen pár metrů od vysokotlakého plynovodu. Vše nahlásili na stavební úřad.
Podle RWE sice stavbu v bezpečnostním pásmu plynovodu umístit lze, ale jen za určitých podmínek a po písemném souhlasu plynařů. Stavebník z Kvítkova takový souhlas nedostal a ani nepožádal o vytýčení, kudy potrubí vede. Plynárenská firma označila stavbu za nepovolenou a budovanou v rozporu s energetickým zákonem.
Majitele pozemku i domu, Kuvajťana Omara Al-Ajmiho, se MF DNES zastihnout nepodařilo. Z jeho korespondence s plynaři vyplývá, že se hájil tím, že o potrubí nevěděl, protože firma RWE GasNet na plynovod upozornila v říjnu 2009, kdy ještě pozemek nevlastnil.
Firma RWE GasNet ale namítla, že se o plynovodu zmiňovala i v dalším stanovisku v prosinci 2013, které navíc zaslala i projektantce zpracovávající dokumentaci ke stavbě domu.
„Když jsme pozemek kupovali, věděli jsme, že někde poblíž je potrubí. Ale projektantka nám sdělila, že v tom nebude problém. Je to problém, velký problém,“ říká rodinná přítelkyně stavebníka Lenka Jirsová Almutairi, která záležitosti kolem stavby vyřizovala.
Byla chyba, že jsem se nechal ukecat, říká majitel firmy
Stavební firma, která dům postavila, tvrdí, že nevěděla, že stavba zasahuje do bezpečnostního pásma plynového potrubí. „Na projektové dokumentaci bylo zakreslené o kus dál,“ řekl majitel firmy Jiří Brůža.
Na dotaz, proč dům začal stavět bez povolení, pak odpověděl: „Byla chyba, že jsem se nechal ukecat.“
Dokumentaci zpracovávala projektantka Lenka Němcová. „K projektové dokumentaci jsem získala souhlasné stanovisko RWE bez připomínek a toto jsem předala stavební firmě. Stanovisko určovalo podmínky pro zhotovitele stavby,“ uvedla Němcová.
Omara Al-Ajmiho zastupuje při jednání s úřady teplický právník Miroslav Dubran. Ten se zase odmítl k případu vyjádřit. „Jsem vázán mlčenlivostí,“ řekl. Kontakt na Al-Ajmiho prý nemá.
Přeložka potrubí bude stát přes milion
Plynárenská společnost nakonec loni v prosinci navrhla řešení: potrubí vykopat a položit ho dál od domu. Stavitel souhlasil, chtěl však, aby přeložku zaplatili plynaři.
„S tím zásadně nesouhlasíme. Protiprávní stav byl způsobem jednáním vašeho klienta,“ napsal právní zástupce RWE GasNet Kamil Stypa právníkovi Dubranovi.
Omar Al-Ajmi nakonec kývl. „Letos na jaře podepsal s RWE smlouvu, že do kolaudace domu provede na vlastní náklady přeložku potrubí, jinak mu RWE při kolaudaci nedá souhlas s užíváním domu,“ řekl Miroslav Ptáček, který měl v plynárenské firmě případ na starost.
Podle informací MF DNES vyjde přeložení potrubí na více než milion korun. Omar Al-Ajmi za to získal od plynařů důležitý souhlas se stavbou, díky němuž dostal dodatečné stavební povolení.
Kdy stavebník potrubí přeloží, zatím ale není jasné. Stavba domu se zastavila.
Arabům patří v obci dvě stě parcel
V dosud klidné lokalitě Kvítkov jinak panuje čilý stavební ruch. Vesničkou projíždí mnohem víc aut než dosud, na kopcích rostou rozlehlé vily. Masivně se staví hned na několika místech.
Kvítkov je součástí obce Modlany, v jejímž katastru leží zhruba 110 tisíc metrů čtverečních půdy, která patří Arabům, nejčastěji Kuvajťanům. Podle územního plánu jsou plochy určeny k výstavbě rodinných domů, celkem jde o 200 parcel.
Místní lidé proti hromadnému skupování pozemků Araby dokonce sepsali petici. Uvedli, že se obávají devastace krajiny, narušení pořádku a ohrožení kulturních hodnot. Obrátili se na krajské zastupitele, ti ale odpověděli, že nic dělat nemohou.
„Názor na to můžeme mít jakýkoliv, ale zastupitelstvo nemohlo nic jiného udělat, než jen vzít petici na vědomí. Jedná se o soukromé pozemky,“ řekl hejtman Oldřich Bubeníček.
