Kladivo a šroubovák nestačí. Jak se opravuje rypadlo na těžbu uhlí

  • 20
V severočeském lomu Vršany probíhá oprava velkorypadla KU 800. Jde o pravidelnou půlroční revizi. Před čtyřmi roky stejný stroj prošel generální opravou, aby sloužil až do roku 2030.

Když mezi roky 2010 a 2011 opravovali velkorypadlo KU 800, trvalo to čtyři měsíce a stálo to 110 milionů korun. Byla to generální oprava, při které se vyměnil nakládací a předávací výložník. Rypadlo tehdy také nově dostalo převodové skříně zdvihu a výsuvu, strojírny rovněž opravily hydrauliku kráčení včetně výměny hydraulických válců.

Lom Vršany

Vršany jsou nejmladším hnědouhelným lomem v Mostecké pánvi. Je dlouhý 7 a široký 4,5 kilometru. Rozloha 30 kilometrů čtverečních je srovnatelná se 477 strahovskými stadiony. Stáří zdejšího uhlí se pohybuje v rozmezí 20 až 25 milionů let.

Každý stroj musí procházet také pravidelnou kontrolou, aby se odhalily zjevné i skryté vady a vyměnily se opotřebované součásti a náplně.

„Máme tu půlroční revizi, která trvá deset a půl dne,“ uvádí Jaroslav Fousek, vedoucí řidič stroje. Během ní se musí zkontrolovat a případně vyměnit korečky, otěrové plechy, kužely a prstence kolesa, pásy. Také se opravují trhliny, převodovka, mění se olejové náplně a provádí se mnoho dalších úkonů, aby stroj mohl sloužit dobře desítky let.

A protože se pohybujeme ve velkých rozměrech, tak náhradní díly vozí na místo nákladní auta a opraváři se neobejdou bez jeřábů.

Rypadlo těžké jako 131 boeingů

Za označením KU800 se skrývá obrovský kolos kolesového skrývkového rypadla s výkonem 2 500 metrů krychlových zeminy za hodinu.

„Délka stroje v ose je přes 170 metrů, výška 52 metrů. Koleso rypadla má průměr 13 metrů a je osazené 15 korečky o obsahu 1 300 litrů. S ohledem na obrovskou hmotnost, která se pohybuje okolo 4 400 tun, což odpovídá třeba 131 letadlům typu Boeing 737, je i pohyb impozantní. Mašina se nadzvedne na ližinách a za minutu udělá krok tři metry dlouhý,“ píše se v popisu stroje.

Samotné uhlí pak těží rypadlo KU300. Rypadlo KU800 je součástí velkého technologického celku, který kromě něj tvoří ještě systém dálkových pasových dopravníků a zakladač typu ZP 6600. Ten v místech, kde již byla ukončena těžba, zakládá výsypku povrchového lomu.

Jak se těží

Poté, co se kolos přesune pomocí svého housenicového (pásového) podvozku na místo těžby, roztočí se obří koleso a pomocí korečků začne odebírat horninu. Vytěžený obsah je vysypán na gumový kolesový dopravní pás a odváděn do střední části, kde mohou být větší kusy rozdrceny pomocí drtiče. To aby neničily dopravníky. Následně je prostřednictvím dalších dopravníků vše vytěžené odváděno do poslední části s výsypkou, odkud se dopravuje důlní pásovou dopravou na skládku.

Těžbu obstarává koleso s korečky. To jsou jsou jakési lžíce, které odebírají zeminu a vysypávají ji na kolesový pás, který ji odvádí do střední části stroje. Korečky mohou být různé podle druhu horniny, která se těží. Pokud je například abrazivní s obsahem křemičitých písků, pak mají korečky zuby s výměnnými korunkami. Ty jsou vyráběny jako odlitky z manganové oceli. Pokud je hornina jílovitá, pak se používají korečky s rohovými břity.

Koleso s korečky je uloženo na otočném rameni označovaném jako kolesový výložník.

Koleso má určitou volnost pohybu v horizontálním i vertikálním směru. Nejdříve odebírá masu podélně a následně se posune na další úroveň. Postupným odebíráním jednotlivých třísek a lávek se odtěžuje blok horniny před rypadlem.

Koleso a kolesový pás nese rameno označované jako kolesový výložník. To umožňuje pohyb celé přední části ve svislém směru. Otáčivý pohyb do stran je naopak zajištěn střední částí, kde je tzv. kulová dráha.

Nad střední částí je strojovna a protizávaží kolesového výložníku. Přes drtič ve střední části se sype hornina na spojovací most s dopravním pásem, který končí u zadního podpěrného vozu s výsypkou.

Podívejte se na KU 800 v akci:

27. října 2014