Desetiletý Vojta neví, kam dříve skočit. Kmitá mezi toboganem, velkou vodní skluzavkou a obhlíží i takzvanou divokou řeku.
„Ta je super, je tam silný proud, který vás strhne a honí dokola. Teď už to ale nějak dlouho nepustili,“ zatváří se rozmrzele. Časem si však přijde na své. Divokou řeku pohání dvě silná čerpadla, která neběží nonstop, ale v časových intervalech. „Kdyby to bylo puštěné stále, tak se nedoplatíme,“ vysvětluje jedna ze zaměstnankyň koupaliště v Mělníku.
Mezitím úmorná třicetistupňová vedra sužují centrum města, to se vylidnilo. Skutečně. Zůstaly tam jen rozpálené dlažební kostky. Skoro se zdá, že se všichni přesunuli právě sem, k vodě.
Vojta tu je už pár hodin a musí být trpělivý nejen u divoké řeky. K šestašedesátimetrovému toboganu se vine fronta po celé délce kovových schodů. Děti to ale zjevně moc netrápí, stačí si alespoň popovídat, než zase zmizí pod hladinou.
Letní koupaliště v Mělníku se nachází v poměrně rozlehlém areálu, v jehož srdci leží dva velké bazény. Oba mají padesát metrů na délku a dvacet na šířku. Jeden je plavecký s dvoumetrovou hloubkou a ten druhý je takzvaně odpočinkový, právě u něj je zmíněný tobogan, skluzavka a divoká řeka.
Koupaliště patří městu, od roku 2001 jej však provozuje soukromník Antonín David. Areál najdete při hlavní silnici I/9 na rohu ulice Řípská a Klášterní. Z centra města je to necelých deset minut chůze a z místního sídliště ještě blíž. Hned vedle koupaliště je také krytý bazén a přes Klášterní ulici Autocamp Mělník, ten se vám může hodit, kdybyste třeba chtěli zůstat déle.
Hodnocení MělníkKoupaliště v seriálu MF DNES známkujeme jako ve škole, kdy 1 znamená nejlepší a 5 nejhorší výsledek. Každé koupaliště, které se v testu objeví, budeme hodnotit podle stejných hledisek. Jsou jimi kvalita (respektive čistota vody), úroveň služeb, občerstvení, stav toalet, nabídka atrakcí a parkování. Právě parkování je největší problém mělnického areálu.
|
Parkoviště jsou tu dvě, jedno sice patří autokempu, zaparkovat se tam však dá. Pokud je plno, je možné auto nechat opodál u Kauflandu či u zimního stadionu. Vše je to zdarma.
Zhruba patnáct aut stojí na kraji parkoviště na zákazu stání, asi je to tu normální, navíc poslední volné místo, přidal jsem se tedy k nim. Vy to ale nedělejte.
Základní vstupné na koupaliště činí 80 korun. Děti do patnácti let a senioři to mají o dvacet korun levnější. Spousta místních využívá permanentky na dvacet vstupů, ty pořídí za 1 000 nebo 600 korun.
„Chodím sem od té doby, co to tu otevřeli, to bylo v sedmdesátých letech, vždycky to tu bylo dobré a mění se to jen k lepšímu,“ pochvaluje si mělnická důchodkyně Marta, která sedí na bílé dřevěné lavičce u bazénu.
Její kamarádka Míla přitakává: „Přes léto jsme tu pravidelně, permanentky nejsou drahé.“
Koupališti podle nich není co vytknout, jen když pohledem přejedou bazén, prohlásí, že je to tu někdy hlava na hlavě. To ale na všech koupalištích, když je vedro.
Podle provozovatele se může koupaliště pochlubit velkou kapacitou. „Lidé se tu nemačkají. Areál je poměrně rozsáhlý se dvěma velkými bazény a prostornou travnatou plochou, kde návštěvníci najdou i stín pod stromy,“ říká David.
Stín pod stromy je fajn, ale co to máme tady? Toalety, které teprve čekají na rekonstrukci. Někde chybí záchodové prkénko, jinde splachování. Vše je sice čisté, ovšem jednička to tentokrát nebude.
Širokým obloukem obcházím oba bazény a tobogan a dostávám se k dětskému brouzdališti. To je ráj pro prcky.
„Je fajn, že tu brouzdaliště mají, jinak bych tu s dítětem neměla pořádně co dělat,“ oceňuje jedna z maminek, jejíž dítě se po kolena cachtá ve vodě.
Ti, kteří se nechtějí jen válet na dece a tu a tam se smočit ve vodě, mají v areálu dost možností, jak se zabavit. Je tady hřiště s jemným bílým pískem na plážový volejbal i hřiště s umělým povrchem na nohejbal. Za poplatek si tu návštěvníci mohou půjčit náčiní na ping-pong či badminton.
U vody samozřejmě vyhládne a na to jsou tady, řekl bych, skvěle připravení. Při pohledu na zdejší nabídku bych rozhodně neměl problém uspokojit svůj žaludek i chuťové pohárky.
Jsou tu čtyři rychlá občerstvení, kde samozřejmě najdete klasický fast food v podání hranolků, párků, langošů a burgrů, ale také pár zajímavostí, jako je domácí pizza, panini, palačinky a vafle. Nikde nestojí fronty a ceny jsou obvyklé, nijak se neodlišují od těch „za plotem“.
Vedle stánků je tu i bar s míchanými koktejly, a na druhé straně areálu dokonce hospoda, kde dostanete i hotovky a minutky. Na ceduli se chlubí svíčkovou, segedínem a kuřátkem na paprice.
