Řecká krize prudce oslabila evropské i asijské trhy, padá i euro

  • 694
Akcie na evropských trzích zahájily v pondělí obchodování prudkým poklesem a hlavní burzovní indexy ve Frankfurtu, Paříži, Miláně a Madridu ztrácejí víc než čtyři procenta. O víc než dvě procenta ztrácejí také akciové burzy v Asii. Investoři reagují na eskalaci řecké dluhové krize a na reálnou možnost, že země vyhlásí bankrot a odejde z eurozóny.

Širší západoevropský index FTSEurofirst 300 začal poklesem o 2,4 procenta. Užší index eurozóny Euro Stoxx 50 ztrácel zhruba čtyři procenta, což by byla jeho nejhlubší denní ztráta od konce roku 2011. Propad táhly zejména akcie bank v zemích jižní Evropy.

Kurz eura od počátku asijského devizového obchodování prudce oslabuje. Zpevňují naopak měny považované za bezpečné investice, jako je švýcarský frank a japonský jen. Index tokijské burzy Nikkei 225 klesl o 2,9 procenta a utrpěl nejvýraznější ztrátu od počátku ledna.

Také euro prudce oslabuje a jeho kurz během asijského obchodování sestoupil pod hranici 1,10 USD. Později se ale evropská měna stabilizovala a kolem 9:00 SELČ byla na zhruba 1,1090 USD se ztrátou 0,8 procenta.

O víc než jedno procento klesaly světové ceny ropy. Zlato naopak díky svému statutu bezpečné investice posílilo o zhruba půl procenta.

Klíčové bylo vyhlášení referenda

Většina investorů na finančních trzích až do pátku vesměs předpokládala, že obě strany se nakonec dohodnou, aby mohlo Řecko dál splácet dluhy a setrvat v měnové unii. Víkendový vývoj ale podstatně zvýšil riziko takzvaného „Grexitu“, tedy odchodu Řecka z eurozóny. Toto riziko tak nyní trhy musejí zahrnout do cen mnohem více, řekli analytici agentuře Reuters.

Niedermayer: Hřebíkem do řecké rakve bylo referendum

Řecká finanční krize se zdramatizovala poté, co eurozóna o víkendu rozhodla neprodloužit záchranný program pro Řecko po 30. červnu. Po sobotní schůzce ministrů financí zemí platících eurem to oznámil šéf euroskupiny Nizozemec Jeroen Dijsselbloem. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis uvedl, že Řecko zůstává v eurozóně (více zde).

Řecký parlament pak v neděli poměrem 178 ku 120 hlasům schválil uspořádání referenda o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení dluhové krize. Bude se konat 5. července (více najdete zde). Evropská centrální banka se rozhodla, že nebude utahovat kohoutek krizových půjček pro řecké banky. Reaguje tak na situaci, kterou vyvolalo vyhlášení referenda. Podle evropských politiků přichází Grexit - odchod Řecka z eurozóny (více zde).

Někteří asijští analytici se obávají, že bankrot Řecka a možnost odchodu země z eurozóny by mohla narušit globální obchod a finanční trhy a oslabit ekonomický růst v Asii. Jiní ale významnější dopady řecké situace na globální trhy nepředpokládají. „Řecký bankrot a odchod z eura bude ničivý pro Řecko, ale už ne pro nikoho jiného,“ řekl agentuře AP hlavní ekonom firmy Moody’s Analytics Mark Zandi. „Situace kolem Řecka bude finanční trhy vychylovat z rovnováhy, bude to ale jen dočasné,“ dodal.

Řecká krize trvá už přes pět let

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost, zhoršilo životní úroveň a v důsledku dostalo k moci nynější Tsiprasovu vládu.

Ta se od začátku snaží dohodnout nové podmínky, věřitelé však zdůrazňují, že Atény musejí dodržet své předchozí závazky. V pátek se Řecko s věřiteli neshodlo na prodloužení záchranného programu o pět měsíců, takže program zřejmě skončí v úterý 30. června. Ve stejný den má Řecko uhradit MMF 1,6 miliardy eur.

,