Aktuální dění na tunelovém komplexu Blanka je jak z příručky teorie chaosu. Jisté je snad jen to, že je poničena část kabelů, které se nacházejí ve speciálních chráničkách, a že řidiči proto nemohou tunelem jezdit.
Dosud se spekulovalo o řadě příčin, nejčastěji o tom, že vedení zaplavila voda. Nová zjištění poukazují na nečekanou kombinaci více vlivů - některé kabely mohl poškodit výluh z betonu podobný louhu.
Vyplývá to z dopisu z 27. května, který správci stavby (společnost IDS) poslala firma ČKD Praha DIZ (dodavatel technologií i kabelů).
„V souladu s Průběžnou informací č. 1 znalce Miloše Schlittera znalci pojišťovny také uvádí jako jednu z možných příčin poškození kabelů zásadité prostředí v chodníkových chráničkách,“ napsal generální ředitel ČKD Robert Wolf. Dopis má redakce k dispozici.
Magistrát již zadal Kloknerovu ústavu, aby odebral vzorky vody z šachet tunelu a změřil hodnotu pH (ta ukazuje úroveň zásaditého či kyselého prostředí) na dalších jedenácti místech. Podle informací MF DNES z celkem dvanácti vzorků bylo pH vyšší – zásadité – ve dvou případech.
ČKD chce od Prahy dalších 630 milionů korun
|
„My prověřujeme tyto informace,“ reagoval náměstek Petr Dolínek (ČSSD). Znalec Miloš Schlitter řekl, že poslal ke zkoumání do certifikované laboratoře jeden vzorek, ve kterém naměřili pH na vysoké zásadité úrovni 12.
„De facto pH 12 odpovídá čistému louhu. Takové prostředí velmi negativně reaguje s plastem pláště kabelu, dochází k jeho korozi, a tím pádem se v plášti vytvořily nepatrné dírky,“ uvedl Schlitter.
Nechal prý udělat mikroskopické snímky těchto dírek či kráterů. „Do betonu se přidávají přísady, aby jeho finální vlastnosti byly lepší. Vzhledem k tomu, že tam bylo vlhko, tak se nějaké přísady vyluhovaly,“ dodal, aby vysvětlil, jak se mohlo zásadité prostředí v blízkosti kabelů vytvořit.
Původní projekt přitom předpokládal, že v chodníkových chráničkách bude převážně suché prostředí. Voda se tam dostala s povodněmi v roce 2013, ve zprávách z kontrolních dní se však objevily i informace o průsacích podzemních vod a například v horkých dnech na stěnách Blanky kondenzuje vlhkost.
Metrostav tvrdí, že je třeba spustit tunel do provozu, aby se kondenzační vlhkost zmírnila. To se stane, až komplex provětrají a zahřejí projíždějící auta.
Mluvčí Metrostavu František Polák připustil, že pH vody v šachtách bylo „o trochu“ vyšší, ale jen ve dvou případech. Navíc taková koncentrace podle něj nemohla kabelům ublížit. „Kabely v tom trvale neležely a taková koncentrace jim nemůže vadit,“ reagoval na dotazy.
Ochranný plášť kabelu byl ztenčený
Znalec navíc objevil, že ochranný plášť kabelu byl v některých místech ztenčený na polovinu už z výroby. „Kabel měl pět žil a plastovou izolaci na povrchu. A na zkoumaném vzorku se stalo, že těch pět žil nebylo symetrických, ale některá žíla byla ze středu vytlačená k obvodu,“ uvedl.
Neřekl ale, že dodavatel technologií použil druh kabelů, který by byl v rozporu s pravidly. Problém vidí v technologii jejich výroby. Doporučil magistrátu, aby nechal poničené vedení vyměnit za kvalitnější.
Proč leží kabely ve vodě?
Mluvčí ČKD Karel Samec již dříve konstatoval, že společnost použila kabely, které odpovídaly normě a byly v souladu se zadávací a projektovou dokumentací. Aktuálně nechtěl situaci komentovat s tím, že vyjádření poskytne firma IDS.
IDS, jak řekl její mluvčí Pavel Kočiš, tento posudek nemá k dispozici. „Má jej město, proto na něj nemohu reagovat. Doporučení ohledně změny kabelů jsme neřešili,“ dodal. Magistrát má posudek podle Dolínka pár dní. Detaily komentovat nechtěl.
„Jeden posudek jsme dostali ve čtvrtek a další tento týden, nyní se s nimi seznamujeme a hledáme vhodnou strategii. Dnes byl jmenován nový ředitel odboru strategických investic Karel Prajer a toto bude jeho prioritní úkol,“ uvedl náměstek.
Podívejte se s námi do tunelu Blanka, únor 2015:
