Migranti na nádraží v makedonském městě Demir Kapia (20. června 2015)

Migranti na nádraží v makedonském městě Demir Kapia (20. června 2015) | foto: Reuters

Expert: Brusel s maďarským zavíráním hranic nepočítal. Domino už padá

  • 1033
Evropské nařízení o azylantech nepočítá s tím, že by ho někdo porušil. Nikdo tedy neví, kam poslat migranty, které Maďarsko odmítne přijmout. Musí zůstat tam, kam dojdou, říká v rozhovoru pro iDNES.cz právník Ivo Šlosarčík. Řetězovou reakci podle něj zastaví jedině politici, soudní dvůr je příliš pomalý.

Ivo Šlosarčík

Český právník a pedagog působí jako profesor na katedře západoevropských studií IMS FSV UK. Zabývá se mimo jiné evropskou legislativou, integrací a spoluprací evropských států v oblasti vnitra a justice.

Je absolventem Právnické fakulty UK v Praze a Středoevropské univerzity v Budapešti. Spoluzaložil Institut pro evropskou politiku Europeum a nadále se podílí na jeho výzkumu.

Novináři od úterý psali, že Maďarsko pozastavilo platnost azylové dohody Dublin III (více čtěte zde). Dokument se však oficiálně jmenuje „nařízení Evropského parlamentu a rady“. Dá se vypovědět?
První verze z devadesátých let byla mezinárodní smlouvou. Byla to dublinská úmluva, podepsaná a jednomyslně ratifikovaná v členských státech. Tam by se teoreticky dalo mluvit o vypovězení. Ale nahradila ji dvojka a teď trojka, což jsou zkrátka nařízení. Neexistuje žádný mechanismus vypovězení. Je to norma, která byla přijata evropskými orgány - se zastoupením Maďarska - a je přímo aplikovatelná ve všech členských státech.

To „vypovězení“ vlastně znamenalo, že Maďarsko oficiálně deklaruje, že nařízení nebude plnit. Pozdější korekce ze strany ministerstva zahraničí zněla, že země nechce dohodu neplnit, ale bude mít s plněním dočasně technické problémy. Že není technicky schopné přebírat uprchlíky, které je zavázáno přijmout.

Maďaři také upřesnili, že vlastně v principu nařízení plnit chtějí, ale že ho neplní Řekové. Tím pádem není fér chtít, aby Řecko přenášelo své problémy na Maďary. Tvrdí, že Řekové zavírají oči, uprchlíky dostatečně nekontrolují, nedávají je do databáze otisků prstů a nechají je běžet. Když je pak chytí Maďaři, v systému to vypadá, jako by Maďarsko bylo zemí, která se o ně má postarat. Kdyby to Řekové dělali pořádně, museli by se postarat oni (více o maďarském postoji čtěte zde).

Dublinské nařízení tedy předpokládá, že se o migranta postará vždy první evropský stát, na jehož půdu vstoupí?
Je tam pětistupňový postup. Když běženec do Evropy vstoupí, primárně by se o něj měl postarat stát, kde už legálně pobývají jeho rodinní příslušníci. Když je v Evropě nemá, stará se stát, který mu vydal vízum. Když ovšem vízum žádný stát nevydal, tak stát, kde poprvé nelegálně pobýval na území Evropské unie.

Většina uprchlíků přichází nelegálně, samozřejmě bez víza a v zemích, kam by chtěli, nemají rodinné příslušníky. Proto nabíhá pravidlo, že se o ně postará stát, na jehož území poprvé nelegálně vstoupili. 

Může Evropa dodržování tohoto pravidla nějak vymáhat?
Samozřejmě. Existuje systém dozorčí žaloby a řízení před soudním dvorem, ale základní problém je v tom, že je to hrozně dlouhé. To řízení trvá klidně rok a ani potom není přímé donucení. Vznikne rozsudek, který říká: Vy něco porušujete.

V dalším řízení, třeba s odstupem dvou let, může přijít třeba finanční sankce. Ale není to nic rychlého. Podle mě teď poroste hlavně politický tlak, protože soudní řešení je tak dlouhé, že tu akutní krizi nevyřeší. Vedlo by to asi k dominovému efektu, kdy by po Maďarech začaly něco podobného říkat i jiné státy Evropské unie. Třeba Itálie, ačkoli ta je teď opatrná a neustále opakuje: Musíme respektovat pravidla, ale měla by se reformovat.

Maďarské stesky

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó si postěžoval, že v EU nyní přichází nejvíce ilegálních imigrantů do Maďarska, a přesto se nadále věnuje největší pozornost situaci ve Středozemním moři.

Szijjártó připomněl, že Maďarsko opakovaně upozorňuje na závažnost západobalkánské cesty, po níž běženci putují. "Je na čase, aby EU začala tuto situaci brát vážně," řekl ministr podle agentury MTI.

zdroj: ČTK

Maďaři to řekli jinak: Nás nikdo neposlouchá, takže ta pravidla dočasně nebudeme aplikovat, protože na to nemáme kapacitu. A ukazují prstem na Řecko. Když prý Řecko nařízení porušuje, byť to neříká nahlas, my ho budeme porušovat také a řekneme to otevřeně.

Počítá nařízení s nějakým plánem, jak naložit s migranty, které příslušná země odmítne přijmout?
Nepočítá. Zůstanou v zemi, kde byli zadrženi a kde se právě nacházejí. Neexistují žádná unijní uprchlická centra ani nějaký mechanismus násilného převážení uprchlíků proti vůli země, která by je měla převzít. Předpokládá se, že všichni budou respektovat pravidla. Tohle je potenciálně velký průšvih.

Maďarsko tedy oznámilo, že teď pravidla zkrátka respektovat nemůže. Může to podlomit i další nařízení nebo smlouvy, třeba tu o schengenském prostoru?
Už se spustila dominová reakce. Maďarsko začíná mluvit o tom, že samo začne radikálně posilovat ochranu svých hranic se Srbskem, kde má vnější schengenskou hranici. Může to vést k tomu, že Maďaři radikálně zpřísní i kontroly na hranicích s Rumunskem, což je technicky také vnější hranice Schengenu. Také může ovšem Rakousko zavést kontroly na hranicích s Maďarskem.

Uprchlická krize

Argumentuje se přesně tím dominovým efektem. Maďaři tvrdí, že budou pravidla porušovat, protože už je porušuje Řecko. Tak Rakušané řeknou, že je budou porušovat také, jelikož je porušuje Maďarsko.

Už k tomu před pár lety došlo na italsko-francouzských hranicích. Ještě za vlády Silvia Berlusconiho nechali Italové uprchlíky cestovat na sever, tak vláda Nicolase Sarkozyho dočasně zavedla kontroly vlaků na hranicích s Itálií.

Už tedy existuje precedens, kdy jeden stát něco poruší a ostatní na to rovněž reagují porušením. Tehdy se to podařilo během několika dní politicky vyřešit. Je otázkou, jestli se něco takového podaří i tentokrát.

Mohou podobné kroky ohrozit soudržnost Evropské unie jako celku, nebo jde o jednotlivé případy, které se dají řešit individuálně?
Nedá se na to odpovědět. Jde o další prvek krize a v tuto chvíli nemůžeme říct, zda je izolovaný, nebo jestli se to bude šířit dál. Záleží na tom, jak se bude chovat maďarská vláda - a hlavně jak zareagují ostatní sousední země. Rakousko bude jednou z těch klíčových.

Maďarsko hodlá postavit na hranicích se Srbskem plot proti přílivu migrantů: 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue