Není nutný být přehnaně drsnej, říká raper z Mostu úspěšný v iRampě

  • 0
Mostecký raper Michal Pecháček alias PEchi nyní bojuje jako vítěz krajského kola ankety iRampa o hlasy v českém semifinále. Je to další z úspěchů, kterými se prosazuje ve světě hip hopu. „Není nutný být u toho přehnaně drsnej,“ říká pětadvacetiletý muž, který se živí jako zvukař v rádiu.

V čem je vaše tvorba jiná?
Zakládám ji na pravdivé výpovědi a pohledu a názorech na to, co vidím. Mám dost toho, jak máme v hudebním průmyslu prázdný věci. Máme třeba spoustu hudby, která je jenom o nějakým vytahování se. To je něco, proti čemu já jdu. Lidi ztrácej na hodnotách a já dělám hudbu proto, abych se na lidi nějakým způsobem pokusil zapůsobit, aby si k sobě našli nějakej vztah. Ale netvrdím, že jsem v tom nějak jedinečnej. Znám i spoustu dalších, který to dělaj stejně a který respektuju.

Klip Outlaws rapera PEchiho můžete podpořit zde

Jak jste se k hip hopu dostal?
Už před lety mě zaujala černošská hudba, když jsem se ještě jako malej kluk koukal v televizi na MTV. Ale až léta po tom jsem si uvědomil, že by to mělo být něco víc než jen hudba. Celá ta koncepce předání myšlenky, která pokud možno ovlivní myšlení lidem v to lepší, mě natolik zaujala, že jsem se to rozhodl dělat. Ta hudba mě samotnýmu pomohla a cejtil jsem jakousi obligaci to vrátit a pomoct třeba někomu dalšímu.

Jak dlouho hudbu děláte?
Asi osm roků, možná i víc. Začalo to takovým tím freestylováním venku, kdy to ještě nemělo žádnou formu a jenom jsme tak venku s klukama blbli. Po nějaký době jsem začal dávat dohromady texty a když už jsem si myslel, že jsou natolik dospělý, začal jsem nahrávat. Časem jsem si našel cestu do studia a dál to roste a zraje. Takový čtyři roky dozadu jsem si uvědomil, že to chci dělat víc než jenom jako koníčka, a sám sebe přesvědčil, že do toho šlápnu pořádně.

Co zatím považujete za váš největší úspěch?
Loni jsem vydal v nákladu tři sta kopií debutový album. Prodával jsem si ho sám a okamžitě zmizelo. To jsem nečekal, bál jsem se, že ho budu mít doteď doma. Takže na to jsem hrdej. Taky koncerty a videoklipy jiskří v lepší a lepší, lidi ve městě mě začínají poznávat a třeba i přijdou a řeknou mi, co si myslí o nějakým textu. I třeba ředitel divadla si ode mě vzal cédéčko a přišel mi zpětně říct, že ty texty maj hlavu a patu, že ho to baví. Tohle docenění, který se mi dostalo zhruba dva roky poté, co jsem do toho začal opravdu dělat, ten ohlas, to je pro mě největší zadostiučinění. To mě baví.

Cédéčko už se tedy nedá sehnat?
Dá, mám reedici. Doma jsem nechal nedávno udělat sto nových kopií, teď jich ještě tak padesát mám. A když ho doprodám, klidně udělám další. Kdo chce, mám facebookový stránky, YouTube, stačí mi napsat a u mě se dá pořídit. Nebo je mám třeba i v hospodě, do který chodíme, takže lidi tady z města, který mě znaj nebo ví, která bije, tak si ho můžou zajít koupit i tam a třeba se mnou pokecat. Na koncerty je samozřejmě s sebou beru taky.

Koncerty máte kde a jak často?
Za poslední tři roky nebyl měsíc bez koncertu. Je to vždycky minimálně jeden koncert za měsíc, ale i třeba čtyři. Jsou to hlavně severní Čechy a Praha, klubový i venkovní festivaly. Minulý víkend jsme třeba hráli v Mostě na autodromu, kde byly třídenní závody, teď v sobotu zase jedeme na vodní nádrž Rozkoš u České Skalice.

Ve vítězném klipu je s vámi raper Allen Kass, to je kdo?
To je známý ze Spojených států, ze San Francisca. Dva nebo tři roky dozadu mi jeden kamarád poslal jeho videoklip a řekl mi, hele, to je americká verze tebe. Tak jsem si poslechl pár jeho věcí a že se mi to opravdu líbilo, tak jsem ho zkontaktoval. Našli jsme společnou řeč a dali jsme dohromady tuhle věc. Určitě budou i další, protože si s tím člověkem opravdu rozumím. Plánuju i vyjet, až na to bude čas a hlavně finance, podívat se do Států za ním a poznat se s ním i osobně.

Samotný klip vznikal jak?
Já jsem v Mostě natočil svoje části. Synchronní a pak ty, který jsou utržený z různejch akcí, třeba Dočesný, aby to dalo najevo, jak s lidma komunikuju, jak žiju, že není třeba bejt přehnaně drsnej, že všechno jde i v pohodě. Když jsem to začínal točit, tak jsem Allenovi řekl, jestli by do toho chtěl udělat video, že jinak to klidně udělám i bez něj. A on že ať to udělám, pošlu mu to s černýma dírama. U sebe natočil a nastříhal svoje části, poslal mi je zpátky, já to tady zkompletoval a vydal.

Co připravujete dál?
Teď mám rozdělané druhé album. Předběžně očekávám, že by mohlo vyjít koncem roku. Myslím si, že čtvrtý kvartál roku je reálný. A pracuje se na novým videoklipu, ten by měl být hotový tak do měsíce. V plným proudu jsou samozřejmě koncerty.

A výhledový sen, čeho byste chtěl dosáhnout?
Teď jsem jako každej normální dělník. Od pondělí do pátku jsem v práci, k tomu brigády, a ta hudba tím trošku trpí. Tak bych se rád dostal do pozice, kdy bych mohl mít trošičku víc volnosti. Neříkám, abych mohl úplně opustit práci, to jsem nohama na zemi, ale abych tu práci mohl mít třeba jenom jednu a vedle toho dělat tohle. Aby se mi to nějakým způsobem do života vracelo. Zkrátka abych na to měl víc času, mohl se tomu víc věnovat a mohl do toho víc dát a víc v tom vyrůst.