Šafářová z Paříže cestovala privátním letadlem přímo do rodného Brna. „Něco takového jsem ještě nezažila,“ pochvalovala si 28letá slečna nevšední zážitek, který byl odměnou za čtrnáctidenní dřinu na antukových kurtech.
Ráno přitom nestihla ani snídani, doma se akorát rychle osvěžila a už spěchala do Prostějova, kde za místní TK Agrofert hraje a trénuje. „Fanoušci byli úžasní, moc si jejich podpory cením,“ poděkovala Šafářová na tiskové konferenci.
O čem ještě mluvila?
O oslavách
Hned po nedělním zápase jsme si s Betty (Bethanií Mattekovou-Sandsovou, deblovou parťačkou) připily šampaňským přímo z poháru. Pak na společné večeři s oběma týmy došlo i na pár drinků. Ale nic velkého.
Oslavy doma určitě ještě budou, ale nemám ráda velké párty, takže posedím s rodinou a kamarády v soukromí. A hlavně budu spát, trošku odpočinku si zasloužím. Na týden vypnu a pak se začnu připravovat na Wimbledon. V rámci přípravy si před londýnským grandslamem zahraju v Eastbourne.
O Wimbledonu, kde obhajuje semifinále
Pojedu tam s docela slušnými ambicemi, ale musím jít pomalu. Den za dnem, zápas od zápasu…
O prvním dnu v Top Ten
Hned ráno mi psal trenér Rob Stackley, že už je to tam. Tak jsem se na žebříček podívala a řekla si: Konečně! Ale trvalo to dvanáct let.
O Turnaji mistryň v Singapuru
Po Austrálii, kde jsme na grandslamu s Beth taky vyhrály, jsme o tom začaly přemýšlet. A teď po Paříži jsme si řekly, že vlastně do Wimbledonu ani nemusíme, když máme účast ve čtyřhře jistou (smích). Ale pochopitelně budeme tam. Hrajeme spolu rády a baví nás to.
Teď je navíc rozehrané slušně, abych byla v Singapuru i ve dvouhře. Uvidíme, co přinese další část sezony. Byla by to krása! Myslím, že bych to zvládla, na Turnaji mistryň je ještě míň zápasů a v Paříži jsem si vyzkoušela hrát každý den.
O finále Fed Cupu v O2 areně
Na antuce to teď nebylo špatné, ale předcházející ročníky jsme zvládly na rychlém povrchu a nic měnit nebudeme. Je to vítězný povrch. Do Prahy se moc těším. Vzpomínky na předcházející výhry mám pořád v hlavě, pokusíme se je zopakovat.
O čem dál sní
Dostat se do elitní desítky byl dlouhodobý sen, který se mi splnil. Dokud člověk není první, má pořád o čem snít. Takže své sny pořád mám a třeba se taky splní. Tenis mě pořád hodně baví a uvidíme, co mi ještě přinese.
O zájmu sponzorů
Nějaký je… Ale je to spíš otázka na manažera Miroslava Černoška („Ano, zájem je. Ale je třeba říci, že třeba výrobci oblečení mají nejkratší paměť na světě. Udělám vše, aby byla Lucka spokojená.“)