Pokud by oficiální volební bilance odpovídala odhadům, nezískala by podle agentury Reuters Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou v roce 2001 založil Erdogan, prostou většinu, a nemohla tak vytvořit jednobarevnou vládu.
Nedělní hlasování nejspíš pohřbilo Erdoganovu naději na ústavní změny a na posílení pravomocí hlavy státu. I podle agentury AFP je zřejmé, že AKP zaznamená oproti minulému parlamentu ztrátu křesel.
Recep Tayyip Erdogan: nová hlava Turecka s cejchem zastánce islamizace |
„Očekáváme menšinovou vládu a předčasné volby,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity jeden z čelních představitelů vládní AKP.
Erdoganova AKP vede se 42 procenty hlasů, což by v přepočtu znamenalo pouze 263 křesel v 550členném parlamentu a konec období 13 let, kdy AKP vládla sama.
Do sněmovny se poprvé v historii země dostane i prokurdská levicová Demokratická strana lidu (HDP), která by měla těsně překonat desetiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu. Strana podle předběžných výsledků získala 11,6 procenta hlasů a 73 křesel.
Dvě hlavní opoziční strany, sociální demokraté a ultrapravicová Strana národní akce (MHP), získaly 24, respektive 17 procent hlasů.
Páteř Turecka, která ztratila většinu
Podle tureckého premiéra Ahmeta Dovutoglua předběžné výsledky potvrdily, že vládní AKP zůstala „páteří“ Turecka. Vláda pode něj učiní všechna opatření, aby po volbách zachovala stabilitu země. Premiér vyzval parlamentní politické strany, aby se shodly na textu nové „občanské“ ústavy.
Prezident chtěl v těchto volbách přitom posílit své pravomoci a toho mohl docílit jen změnou ústavy. K tomu však potřeboval podporu 367 poslanců z 550. Aspoň 330 zákonodárců by pak bylo nezbytných k vypsání referenda o novém základním zákonu. V dosavadním parlamentu měla AKP 312 mandátů.
Nedělní volební výsledek bude podle světových agentur patrně ranou pro Erdogana a jeho premiéra Ahmeta Davutoglua, kteří hlasování prezentovali jako volbu mezi „novým Tureckem“ a návratem do historie, poznamenané krátkodobými koaličními vládami, ekonomickou nestabilitou a vojenskými puči (více o volbách čtěte zde).
Lídr HDP Selahattin Demirtas už po oznámení předběžných výsledků vyloučil, že by jeho strana s AKP vstoupila do koalice, a dodal, že nedělní volby znamenají konec diskuse o prezidentském systému a „diktatuře“.
Do ulic města Diyarbakir na jihovýchodě země dnes vyšly tisíce Kurdů slavících úspěch HDP. „Výsledek (HDP) ukazuje, že tato země měla dost. Dost Erdogana a jeho hněvu. Mám takovou radost, že ani nemůžu mluvit,“ řekla Reuters sedmačtyřicetiletá Seyran Demirová před ústředím HDP v Diyarbakiru, kde na volebním shromáždění HDP před dvěma dny vybuchla bomba a zranila dva lidi.
