„Na muže ještě čekám. Byly nějaké vztahy, nějaké zkoušky, ale zatím nepřišel ten pan Božský,“ vysvětlila Marešová, kterou jsme zastihli v salónu, kde se nechávala před létem trochu zkrášlit.
Jí samotné na vzhledu muže tolik nezáleží. Důležitější je, co bude mít v hlavě. „Nechci hloupost. Mně je asi jedno, jestli je takový nebo makový, hubený, silný, plešatý nebo vlasatý, ale nesmí být blbý,“ říká Marešová.
Náhradního tatínka pro své dva syny ale nijak intenzivně nehledá. Ostatně jejich vlastní otec Leoš Mareš prý funguje skvěle.
„Výchovu jedeme podle instinktu. My jsme s Leošem v tomto hodně podobní. Výchova je samozřejmě hlavně na mně, protože kluci jsou hlavně se mnou, ale Leoš mi v ničem nebrání. Rozhodně nesráží mou autoritu, když já něco řeknu a opačně. Nejdeme proti sobě,“ říká a dodává, že komunikace s Marešem je výborná a rozhodně by mu nikdy nebránila ve styku s dětmi, jak to dělají některé zhrzené manželky.
„Nemám povahu, že bych po tom chlapovi šlapala, protože vím, že bych tím neubližovala jemu, ale zaprvé sobě a zadruhé dětem,“ míní Marešová.
Nový přítel se ale jejích synů rozhodně nemusí bát. „Pokud mi vstoupí do života nějaký muž, tak myslím, že to bude mít jednoduché, protože kluci mají hrozně rádi chlapy. Já jsem ženská, mám ségru, mámu, tchyni, tak jsou stále v ženském prostředí a jakmile se objeví nějaký chlap, jsou hrozně nadšení. Když přijede třeba kamarádka s manželem, tak si ho vezmou pro sebe a chtějí si kopat a hrát fotbal,“ popisuje.
„Ale já jsem spokojená. Nemohu říct, že by mi chyběl vztah,“ dodává Marešová, která se teď rozhodla vrátit k vodnímu lyžování.
Monika Marešová na vodních lyžích.
„Po dvaceti letech se vracím ke sportu, který jsem dělala jako mladá vrcholově. Mojí metou je mistrovství České republiky. Začíná mi sezóna, příprava, musím makat, abych se nějak hezky umístila.“
