Husté pavučiny pokrývají desítky stromů. Ukrývají se v nich miliony housenek, které neúnavně ožírají zelené listy nebo to, co z nich zbylo. Pohled na pavučinami omotané stromy může být pro slabší jedince silná káva.
„Něco takového jsem ještě neviděla. Přiznám se, že je mi z toho zle ještě teď, jen si na to vzpomenu. Mám fobii z pavouků, a tak projíždět kolem pro mě nebylo nic příjemného,“ řekla Martina Černá, která se o víkendu vydala na cyklostezku se dvěma dětmi.
„Pravděpodobně se jedná o housenky předivky zhoubné,“ uvedl přírodovědec chebského muzea Jiří Brabec. A ostatní oslovení odborníci mu dávají za pravdu.
„Zápředek může často pokrývat jako pevná kůže nejen větve až do vrcholu koruny, ale i celý kmen až k patě stromu. Je to společné dílo všech žlutavých housenek s černými tečkami, které žijí uvnitř,“ vysvětlil Miloš Holub ze Správy CHKO Slavkovský les.
Na napadených stromech se časem vytvoří hnízda plná zakuklených housenek, čítající i několik stovek jednotlivých zámotků. Postupně dokončují vývoj další housenky a kuklí se v bezprostřední blízkosti svých příbuzných, takže nakonec vznikají velké shluky čítající až několik set jednotlivých zámotků.
„Poslední housenky si už vlastní zámotky nevytvářejí, protože obvykle pro nedostatek potravy nemohou dokončit vývoj. Jejich chování je však pozoruhodné. S využitím posledních rezerv zpevňují společný zápředek kolem již zakuklených housenek a potom hynou,“ dodává Holub. Dospělci se ze zámotků líhnou za několik týdnů v době vrcholného léta.
„Nám zatím nikdo nic nehlásil. Budu se tam muset podívat,“ řekla starostka obce Odrava Alžběta Derahová. Předivek existuje více druhů, každý z nich je specializovaný na jinou rostlinu. Jejich žravé housenky se v přírodě čas od času rozmnoží natolik, že stromy očešou úplně dohola.
Největší problémy způsobuje právě předivka, které se říká zhoubná. Ta vyhledává nejčastěji střemchu obecnou. Podle některých názorů se však nevyhýbá ani jeřábu. Ojediněle napadá i ovocné stromy.
Při masovém přemnožení, které je mimo jiné podmíněno příznivým počasím, dochází v některých místech i k úplné likvidaci zelených částí napadené rostliny. Podle odborníků však mají stromy šanci, že se z řádění housenek vzpamatují. Měly by obrazit znovu koncem léta.
Zahrádkáři se bojí o úrodu
V souvislosti s invazí škůdce mají obavy i zahrádkáři. Při představě, že by kvůli přemnoženým housenkám přišli o letošní úrodu, jim do smíchu příliš není. „Jednou jsem měl na zahradě něco podobného. Ale hned na začátku jsem pavučiny postříkal insekticidem. A byl klid,“ uvedl Josef Rapat z Chebu.
Odborníci tvrdí, že v tuto chvíli se už housenky na jiné rostliny stěhovat nebudou. Brzy se zakuklí a přemění v bílé motýly s černými tečkami. Také chemický zásah už v tuto chvíli není účinný.
Eliminovat výskyt housenek v příštím roce je možné sběrem zámotků a jejich spálením ještě před tím, než se housenky uvnitř přemění v motýly. V přírodě regulují jejich stavy jarní mrazíky, parazitické vosičky a hmyzožraví ptáci.
Na předivku holýma rukama raději nesahejte, radí odbornice
Zkontrolovat lokalitu napadenou předivkami se vypravili inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
„Cíleně výskyt předivky nesledujeme. Naši inspektoři ale mohou na žádost pěstitelů provést šetření na místě,“ uvedla Ivana Kršková z ÚKZÚZ s tím, že předivek je několik druhů. Specializují se na různé dřeviny. „Například předivka hlohová, brslenová, jasanová, jabloňová. Napadají také slivoně, vrby, jeřáby, střemchy a další dřeviny.“
Podle Krškové se předivka zpravidla na stejném území další rok nevyskytuje. Ohroženy však mohou být blízké lokality.
„Doporučuji hnízda plná zámotků i s větvičkami ostříhat a spálit. Štětiny housenek mohou u citlivých jedinců způsobit alergické reakce, proto je vhodné při stíhání a pálení větviček se zámotky používat rukavice. Také je vhodné předjarní ošetření přípravky na bázi olejů,“ doplnila Kršková.
