Tradiční recept vznikl na počest manželky italského krále Markéty Savojské, italsky Margherity, v roce 1889. Barevnost pizzy souhlasí s trikolorou - rajčata za červenou, mozzarella za bílou a bazalka za zelenou. Nic víc se už do ní nedává.
Zdeněk Pohlreich přesto upozorňuje na stálé chyby, které se v českém provedení provádějí. „Češi mají pocit, že když si koupí drcená rajčata, musí si je ještě dosladit. Zřejmě je to zažité podle toho, že česká rajská omáčka je poměrně sladká,“ vysvětluje si.
Radí se zachovat podle zásady, že méně je více. Jen rajčata posolit a opepřit, přidejte trošku oiregana, klidně i sušeného. A stejně tak to nepřehánět s vrstvou rajčat. „Obecně se tady přidává víc než v Itálii. Je to vidět i na těstovinách. Dostanete na nich vždycky kopec omáčky,“ říká. To by se v Itálii nestalo.
Jak tedy na tortillu Margheritu? Použijte obyčejnou kupovanou placku. Ta má výhodu, že ji můžete mít ve spíži vždycky schovanou pro případ nečekané návštěvy. Stejně tak i drcená rajčata v plechovce.
Rajčata osolte a opepřete, placku lehce potřete olivovým olejem a naneste vrstvu rajčat. Natrhejte kousky mozzarelly a dejte péct do přiklopeného grilu na kámen. Nakonec v těchto „polních“ podmínkách možná budete mít lepší podmínky než v troubě, kde dosáhnete maximální teploty 230–250 °C, kdežto v rozpáleném grilu klidně dosáhnete i 500 °C, čímž se přiblížíte klasické pizzapeci. Takže pozor, pečení bude velmi krátké, v podstatě jde jenom o to, nechat lehce povolit sýr.
Bazalkou zdobte až na konec a nezapomeňte upečenou placku ještě pokapat olejem, aby se všechny chutě pěkně spojily.
Blesková placka je jenom tak na rozjezd. V nedělním Rozpal to, šéfe! na Primě si přijdou na své i masožrouti, kterým se seběhnou sliny nad plněnou panenkou. Milovníci ryb si zopakují, jak zacházet s tuňákem a nebude chybět ani sladká banánová tečka.
