Odposlechy dostaly do úzkých nejednoho politika a podle průzkumu Unie malých a středních podniků ČR se s nimi setkala téměř třetina českých podnikatelů. Pokud pomineme morální stránku věci, tak rozšíření odposlechu odpovídá technickému vývoji souvisejících zařízení. Jsou menší, mají pohodlnější obsluhu a především jsou stále levnější.
Nejjednodušší a také nejdostupnější jsou takzvané RF štěnice. Ty v přímém přenosu vysílají odposlechnutý zvuk pomocí rádiového vysílání, typicky analogově, na frekvencích kolem 417 MHz. Dosah vysílání závisí na velikosti štěnice a zejména akumulátoru, typicky je však od jednotek do stovek metrů. Posluchač musí sedět v dosahu tohoto signálu, takže ve stejné budově nebo před budovou v automobilu, vysvětlili nám specialisté společnosti Probin, která se vyhledáváním a prevencí odposlechů zabývá již téměř dvě desetiletí.
Jiné štěnice obsahují GSM modul a pro přenos odposlechu tedy využívají běžnou telefonní síť. Posluchač pak může být kdekoli na světě, na štěnici stačí jen zavolat.
Sofistikovanější modely obsahují funkci nahrávání, tento záznam zkomprimují a v určitých intervalech (nebo na přání uživatele) jej přes datovou síť odešlou na předem zvolené místo. Provozovatel takovéhoto odposlechu pak může zpětně procházet ucelené záznamy, které navíc při využití detekce hluku nemusí obsahovat prázdná místa. Dokud například v zasedací místnosti nikdo nepromluví, štěnice nenahrává.
Pro pohodlnost obsluhy patří dnes GSM štěnice k nejoblíbenějším. Právě díky datovému spojení s mobilních sítí snadno zvládnou i přenos obrazu ze skryté kamery a to i v HD rozlišení. Kvůli větší energetické náročnosti však bývají GSM štěnice instalovány buď účelově na konkrétní jednání, nebo jsou pro dlouhodobý provoz připojené k rozvodu elektrické energie v místnosti.
Skryté nahrávací zařízení může být schované i v diáři, nebo třeba pouzdru od elektronického klíče k automobilu. Taková štěnice pak nic nevysílá, ale záznam ukládá na paměťovou kartu.
Specifickou skupinou jsou přenosná skrytá záznamová zařízení. Zabudovaná mohou být například v kufříku, kabelce nebo kancelářském vybavení. Mezi nejčastější umístění patří pouzdra elektronických klíčů automobilů nebo různé přívěsky na klíčcích od auta. Ty totiž často lidé pokládají na stůl, záznamové zařízení odtud má nerušený poslech nebo výhled.
Velmi kvalitní a klidně rozměrnější zařízení může být součástí například bloku nebo diáře. Příklad takového zařízení vidíte na předešlých snímcích. Položený na stole mezi dalšími věcmi zpravidla nevzbudí pozornost.
Kde je v místnosti hledat?
Způsob ukrytí odposlechů můžeme rozdělit do dvou kategorií. V první jsou ty, která mají posloužit jednorázově a budou odstraněna, nebo ke kterým potřebuje jejich provozovatel přístup - například pro výměnu baterie nebo paměťové karty.
Tyto nejčastěji končí na spodní straně desky stolu, nejlépe v montážních otvorech. Oblíbená jsou také záda skříní a skříněk, radiátory, případně rozměrnější květináče s kameny či keramzitem.
Štěnice může být nalepena pod stolem nebo zezadu na skříňce. Instalace a deinstalace je otázkou maximálně desítek sekund.
Druhou skupinu tvoří štěnice, které mají pracovat déle a potřebují napojení na rozvod elektrické energie.
Najít je můžete v elektrických zásuvkách, vypínačích, elektroinstalačních krabicích, prodlužovačkách nebo třeba uvnitř počítačových skříní. Oblíbeným místem jsou i lampy a další prvky osvětlení místnosti. Široké instalační možnosti mají stropní podhledy.
Pustit sprchu nestačíBílý šum a ultrazvuk Pokud máte podezření, že by se při důležitém jednání mohlo v místnosti nějaké odposlechové zařízení nacházet, máte několik možností, jak úspěšnost takového narušení snížit. Ve filmech nejčastěji vidíte puštěnou sprchu nebo kohoutek s perlátorem v kuchyni. To je vlastně jednoduchý šumový generátor, který mikrofonu zkomplikuje snímání lidské řeči a výsledek je obtížně srozumitelný. Při kvalitě dnešních mikrofonů mnohem lépe poslouží generátor bílého šumu, který v náhodném pořadí a s různou intenzitou obsahuje všechny frekvence řečového pásma a záznam je tak nesrozumitelný.  Ultrazvuková a akustická rušička rekordérů Shark.  HTC Desire 500 ultrazvukové rušičce odolal. Řešením pro náročné může být ultrazvuková rušička, která zahltí mikrofony záznamového zařízení a ty tak nic nenahrají. Nevýhodou je směrovost ultrazvukového signálu a neprůchodnost překážkami. Také účinnost se liší. Podle zkušeností Probinu se snadno zahltí mikrofony iPhone, naopak nadstandardně odolají mikrofony chytrých aparátů Samsung a v podstatě imunní jsou telefony HTC. Využívat rušičky radiového signálu dnes přestává mít valný smysl. Při šířce pásma, které by musela zarušit a výkonu, který by k tomu byl potřeba, by lidem v okolí způsobila velmi závažné zdravotní problémy. |
Štěnicím stačí i menší napětí, než je 230 V v elektrickém rozvodu a tak se mohou ukrývat třeba v pohybových čidlech nebo kouřových detektorech. Ty jsou velmi vhodným úkrytem, protože do nich obyvatel místnosti nikdy nezasahuje (nesmí) a pokud revizní technici nevěnují prohlídce dostatečnou pozornost, cizího prvku (který na funkci čidla nemá vliv) si nemusí všimnout.
Jak je hledají profesionálové?
Pro laika je fyzická kontrola se šroubovákem v ruce prakticky jedinou možností. Specialisté k tomu využívají i mnoho specializovaných detektorů a zařízení (podívejte se na ně ve fotogalerii).
Základem je detektor vysokofrekvenčního pole, který vyhledává a lokalizuje radiové vysílání. Jak se detektor přibližuje ke zdroji vysílání, roste na jeho displeji stupnice a mění akustický signál. Štěnici dokáže lokalizovat s přesností na centimetry.
Dalším šikovným nástrojem je detektor nelineárních přechodů, který dokáže najít skrytou polovodičovou elektroniku i v případě, že je vypnutá, bez napájení nebo poškozená. Detektor vyšle impuls a čeká na jeho odraz ve druhé harmonické, což nastane právě v situaci, kdy se signál odrazí od polovodiče.
Při hledání skrytých štěnic trochu překvapivě pomáhá i termokamera. Ta graficky zobrazí teplotní mapu snímaného prostoru a obsluha na ní dobře uvidí napěťové měniče štěnic, připojených k rozvodné elektrické síti. Skenují se tak zejména zásuvky, vypínače nebo podhledy.
Speciální nástroj dokáže odhalit i skryté kamery. Je to vlastně optické kukátko, vybavené velmi výkonnými červenými svítivými diodami. Pokud jejich světlo projde objektivem kamery, odrazí se zpět od CCD čipu a obsluze se tak zobrazí jako výrazná červená tečka. Skrytým kamerám někdy stačí průhled menší, než je díra po vpichu špendlíkem, pouhým okem tak skryté kamery opravdu nemusíte odhalit.
Dalšími nástroji jsou například paměťový radiový analyzátor a přehledový přijímač. To jsou širokopásmové skenery, které periodicky prohlíží radiový prostor a zaznamenávají a vyhodnocují přijímané signály. Na ty, co jsou podle zadaných kritérií podezřelé, upozorní obsluhu. Přehledový přijímač využívá pro analýzu i docela zajímavého efektu. Při nalezení podezřelé frekvence vyšle z reproduktoru akustický ráz a sleduje, zda na něj bude přijímaný radiový signál nějak reagovat. Pokud ano, vyhlásí poplach - jde totiž téměř určitě o vysílání RF štěnice.
Odposlechy z mobilní telefonů?Rady, jak se jim bránit, vyjdou v samostatném článku u kolegů na mobil.iDNES.cz. |
