Obci na Přerovsku, která se také stala nejtragičtějším symbolem záplav v roce 1997, kdy zde zemřelo devět lidí a škody dosáhly půl miliardy korun, navrhlo Povodí Moravy systém ohrázování. Ten se může brzy začít budovat, navíc jej zaplatí evropské fondy. Troubky ovšem návrh už jednou před lety odmítly kvůli vlastní studii protipovodňových opatření.
Šéf státního podniku, který rýsuje ohrázování obce od roku 2010, kvůli tomu přijel předminulý týden do Troubek lobbovat za toto řešení spolu s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Právě jeho resort může na ochranu Troubek poskytnout peníze z protipovodňového dotačního programu pro období 2014-2019.
„Varianta předložená Povodím Moravy je v současné době zpracovaná v rozsahu dokumentace pro územní řízení a jedině včasné rozhodnutí vedení obce a pokračování v investiční přípravě umožní efektivní využití dostupných dotačních zdrojů. Náš podnik poskytne obci plnou odbornou podporu, rozhodnout se však musí sama,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.
Konečné slovo ze strany Troubek by mělo zaznít zhruba za měsíc. „Návrh včetně podkladových materiálů jsme dostali teprve před týdnem. Potřebujeme čas si vše prostudovat a prodiskutovat. Rozhodneme na červnovém zastupitelstvu,“ uvedl starosta obce Radek Brázda.
Troubky chtěly hráze dělat po svém, výsledek je téměř stejný
O podobě protipovodňových opatření se v Troubkách diskutuje od roku 2010. Po opakované povodni, která ve vesnici nadělala škody za 400 milionů korun, tehdy obec požádala o pomoc Povodí Moravy. Státní podnik o rok později představil variantu prstencového ohrázování celé obce.
Kolem Troubek navrhl postavit dva až tři metry vysoké hráze se čtyřiceti odlehčovacími studnami a přečerpávacími bazény, s jejichž pomocí by se Troubky vypořádaly s prosakující spodní vodou. Obec totiž neohrožuje jen voda vylitá při povodních z řeky Bečvy, ale také vysoká hladina spodních vod. Převážná část Troubek totiž leží na štěrkopískovém podloží.
Představa, že budou bydlet za tak vysokými bariérami, řadu místních obyvatel vyděsila. Obec proto nechala vypracovat vlastní variantu ochrany před povodněmi. Původně chtěla navázat na zkušenosti předků a postavit po vzoru starých selských hrází jen jeden val asi kilometr dál od vesnice.
Po mnoha úpravách kvůli složité hydraulické situaci na území však nakonec i obec v roce 2013 dospěla k variantě prstencového ohrázování se studnami. Rozdíl byl jen v tom, že ohrázování navržené obcí by bylo o něco dál, než navrhuje Povodí Moravy, a přečerpávacích studní by bylo asi o polovinu méně. Zbytek by obec nahradila odvodňovacími kanály.
Jeden z pokusů o stavbu hrází ztroskotal na výkupech pozemků
Obě řešení v jižní části respektují plánovaný obchvat obce, který by zároveň sloužil jako protipovodňový val, a obě varianty se příliš neliší ani cenou. Ta, kterou navrhlo Povodí, by přišla asi na 400 milionů korun, troubecká by podle prvních odhadů znamenala náklady zhruba o 40 milionů korun nižší.
Hlavní rozdíl mezí oběma variantami je nyní v tom, že návrh Troubek je ve stadiu takzvané studie proveditelnosti, kdežto Povodí Moravy má už dokumentaci k územnímu rozhodnutí, což je důležitý krok, který předchází stavebnímu povolení.
Co nicméně nemá ani obec ani Povodí, jsou souhlasy asi dvou stovek majitelů pozemků, na nichž se hráze mají stavět. Přitom právě na majetkoprávních vztazích už jednou ochrana Troubek ztroskotala. V roce 1998 musela obec zahodit plán na protipovodňovou hráz kvůli tomu, že ze 189 majitelů pozemků jich devět odmítlo své parcely prodat.
„Situace se ale změnila. Po povodni v roce 2010 už jsou přesvědčeni i další lidé, že se tady musí něco udělat. Byla by hloupost nevyužít dotace. Když to budeme zase odkládat, nemusí tady vzniknout taky nic,“ myslí si zastupitelka Vladimíra Hanzlíková, která je pro to, aby obec přijala nabídku Povodí Moravy.
18. května 2010 |
