Ona

Rituál pro nevěstu je rozlučka trochu jinak. Došlo i na tanec a svlékání

  • 63
Rituál pro nevěstu je vlastně pradědeček dnešních rozluček se svobodou. Ale hlavní roli tentokrát nehrají alkohol, pánský striptýz a drby, ale ženský kruh. Neumíte si to představit? Redaktorka OnaDnes.cz se to vydala vyzkoušet na vlastní kůži.

Mířím do budovy v pražském Karlíně a přemýšlím, co vlastně mám od ženského kruhu a celého rituálu čekat. Dopředu jsem si zjistila, že navazuje na přechodové rituály, kterými naši předci uctívali velké změny ve svých životech - od narození přes svatbu až po smrt. Dnešní rituál se odehraje pro nastávající nevěstu Darii, jejíž kamarádky a příbuzné postupně zaplňují prázdnou místnost rodinného centra.

Ženský kruh

Zanedlouho se všechny usadíme do kruhu, jak nás navede Tamara Melissa, která bude naší dnešní průvodkyní. Je to energická žena s úsměvem na rtech a velmi pronikavým pohledem, který mě napoprvé trochu vyvede z rovnováhy. Neocitla jsem se náhodou mezi nějakými novodobými čarodějkami nebo šamankami?

Ale brzy mi dojde, že tady nejsem jediná, kdo má hlavu plnou otázek. Stejně je na tom i budoucí nevěsta Darie, což rozhodně není žádná hipísačka, ale upravená a inteligentně působící dívka, která pracuje v nadnárodní firmě. Vyjukaně chvilkami koukají i některé její kamarádky, kolegyně a příbuzné, které ji sem dnes přišly podpořit. Nápad netradiční rozlučky totiž dostala svědkyně, kterou svět esoteriky přitahuje a přesvědčila o něm i ostatní. Vzduch se skoro tetelí naší společnou nervozitou před obřadem, o kterém skoro nic nevíme.

Rituál začne Tamara puštěním hudby a vyzve nás, abychom se protáhly, při čemž se všechny navzájem nenápadně okukujeme a odhadujeme, co se asi bude dít dál. Pak nás Tamara vyzve k pozdravení se tancem a mnohé z nás vyjeveně valí oči. Jenže báječné tóny Edith Piaf a dalších úžasných písní nenechají snad žádnou ženu chladnou. Za chvíli celá místnost opravdu poskakuje kolem sebe, točí se dokola a tančí jako o život. Atmosféra je najednou radostná a uvolněná, přestože by mě opravdu nikdy nenapadlo pozdravit se s další dívkou tancem.

Pozdravte se tancem

Tento bláznivý tanec totiž není o sexualitě a o přitažlivosti pro opačné pohlaví (jako je dnes tolik populárních tanečních stylů), ale o radosti z pohybu. Během celého tanečního rejdění zůstává sedět pouze pětaosmdesátiletá tetička nevěsty, které nohy již moc neslouží. Ale i na její tváři se rozlévá radost, když dívky a ženy křepčí kolem ní. 

Co na to nevěsta?

„Rituál symbolizoval určitou změnu v mém životě, která by se neměla odehrát jen navenek, ale hlavně uvnitř. Ze všeho nejdůležitější je, že jsem se opravdu začala cítit lépe připravená na svatbu. Najednou jsem se uvolnila a začala se opravdu těšit, protože jsem věděla, že mám podporu ženského kruhu a že to všechno zvládnu. I to, co přijde potom, protože tohle je vlastně začátek něčeho nového. Když to shrnu, bylo mi skoro líto mého snoubence, že on takovou "rozlučku se svobodou" určitě mít nebude.

Pro mě bylo asi hlavní poselství rituálu (které vyzdvihovaly i moje kamarádky), uvědomění si, jak je potřebné pečovat o sebe a o svoji ženskou energii a jakým způsobem tomu můžeme v běžném životě pomoci. Jak je důležité být v harmonii a šťastná sama o sobě a zbytek (vztah, děti, práce) je pak automaticky v cajku také. A že to nejhorší, co můžeme udělat, je honit se a pečovat o všechno a všechny ostatní a neustále zanedbávat  sebe samotnou,“ řekla mi s odstupem několika týdnů o svém zážitku Darie, nyní šťastná novomanželka.

Následně se všechny postavíme do těsného kruhu a obejmeme se. Tamara začne mluvit o síle ženského kruhu, který pomáhá ženám spojit se s moudrostí předků a dobít si energii sdílením s dalšími ženami. Stále přemýšlím, v čem se tedy bude ženský kruh lišit od běžného babince. Odpověď získám záhy. Jak společně stojíme v kruhu, vyzve nás Tamara, abychom si navzájem pohlédly do očí a nahlas vyslovily, že „v tobě vidím sebe“ a „jsi dokonalá“. 

Nejdřív si všichni připadáme trochu divně a trapně, ale za chvíli překvapivě cítíme dopad těch slov na sebe i ostatní. V místnosti už nezbylo místo na předsudky, pomlouvání ani moralizování ostatních. Nebudeme tu spolu dnes ani pomyslně soutěžit v popularitě, výřečnosti ani o nejlepší tanečnici, ale prostě tu jen budeme spolu, bez jakékoliv rivality. Něco podobného by občas neuškodilo některým posezením s kamarádkami nebo rodinou, která se po několika skleničkách zvrhnou v moralistický maraton.

Naše povídání má podle Tamary pomoci Darii s nervozitou, kterou nevěsty před svým velkým dnem pociťují, a dodat jí jistotu, což je vlastně smyslem rozlučky se svobodou. V moderním pojetí ovšem nervozitu častěji splachujeme alkoholem a z původního rituálu v ženském kruhu se zachovaly pouze ženská společnost a divoký tanec.

Jak být šťastná v manželství?

Rituál nevěsty trvá několik hodin, během kterých se tančí, povídá i jí. Tamara udává směr hovoru, který se samozřejmě točí kolem muže, ženy a manželství. Do toho přidává své zkušenosti Tamara. Některé rady jsou více než rozumné, třeba že v manželství (ani partnerství) nemůžeme hledat spokojenost, pokud nejsme spokojeny samy se sebou. Jakmile začne žena zanedbávat sama sebe a obětuje se pro všechny kolem sebe, začne hasnout i plamen v rodinném krbu. „Základem šťastné rodiny je šťastná žena,“ říká Tamara a já si hned vybavím, že jsem  na toto téma nedávno četla psychologický výzkum, který tvrdil totéž (zde).

Jak večer ubíhá, některé účastnice odkryjí svou minulost a zajímavé zážitky, problémy i traumata, ve vztahu k sobě, kamarádkám, mužům i vlastní rodině. Řešíme svou mužskou a ženskou stránku, rozebíráme staré i současné vztahy, velké krize i běžné hádky a navrhujeme si vzájemně způsoby, jak je řešit lépe a s menšími dramaty.

Když žena v kruhu fakticky popisuje, jak jí matka nikdy nedokázala projevit lásku, jak její nejbližší spáchal sebevraždu nebo jak po porodu odmítala své dítě, jen těžko to s vámi nic neudělá. A to je jen zlomek intimních příběhů a rad, které zazní a kterými mnohé z nás překvapily i sebe samé. Ve vyprávěních se snažíme najít obecně platné pravdy a soustředíme se na sebe a své pocity, nikdo neobviňuje a nehledá viníka. A to nás k tomu Tamara ani nenabádala, tak to prostě jenom vyplynulo ze společné konverzace žen v kruhu.

A jaké byly další rady Tamary a ženského kruhu před vstupem do manželství? Pro mě trochu překvapivě se mluvilo i o dlouhých sukních, jejichž přirozené houpání při chůzi má podle Tamary zvláštní kouzlo a vliv na ženskou psychiku a emoce. Hned si také všimnu, že kromě Tamary a dvou zkušenějších účastnic kruhu má dlouhou sukni jen pětaosmdesátiletá tetička. Když ovšem Tamara dodá, že skrz sukni můžeme přijímat energii Matky Země, neodpustím si malý úšklebek a myslím si své.

Na druhou stranu třeba rada, abychom se po příchodu z práce zavřely na pět minut v pokoji a pokusily se ze sebe dostat negativní energii bláznivým tancem, se mi zdála jako celkem rozumná. Spousta lidí chodí domů s hlavou plnou pracovních problémů a vylévá si to pak na partnerovi a dětech, tak proč tomu nezkusit takto zabránit?

Žehnání těla nevěsty

Poslední fáze rituálu se zaměřuje vyloženě na nevěstu a na její přerod ze slečny v paní. Darie odchází se třemi vybranými kamarádkami do sprchy, kde jí rituálně omyjí. Ještě před tím z ní ale mají pomalounku sundat symbol zátěže minulosti, co s sebou nechce tahat do manželství  - bavlněné kalhotky, které si Darie přinesla s sebou (evidentně netušila, co se s tímto kouskem oblečení bude dít). Darie se sice tak trochu pohihňává, ale nakonec si vybere tři dívky a ty ministriptýz provedou, více to však připomíná spíš svlékání hada z kůže. Darie s nimi odchází do sprchy a vrací se zabalená pouze do bílého závoje.  Pak se položí se na „lůžko“, které jsme jí my ostatní mezitím nachystaly z dek a polštářů a které připomíná hnízdečko.

Všechny se posadíme okolo nevěsty a Tamara nám každé dá trochu aromatického masážního oleje, kterým máme masírovat nevěstino tělo. Po šesti společně strávených hodinách sice Darii již trošku znám, ale jsem upřímně ráda, že jsem zrovna u její nohy a ne u choulostivější části těla. Nakonec tedy všechny natíráme Darii olejem a žehnáme jejímu krásnému tělu, což jí má pomoci se sebepřijetím a také ji připravit na mateřství. Tato část rituálu byla pro mě (a odhaduji že i pro Darii) asi nejpodivnější, ale nebyla nepříjemná.

Když jsem po půlnoci ženský kruh opouštěla, byla jsem příjemně překvapená. Již dlouho jsem nebyla na setkání, které by probíhalo v tak přátelské atmosféře. Opravdu jsem se cítila nabitá energií ostatních žen, přestože bych s některými v běžném životě hledala společnou řeč jen velmi těžko. Ale o to zajímavější pro mě byly jejich životní postřehy a názory. Nakonec jsem si koupila i tu dlouhou sukni. Sice nevěřím, že se skrz ni „nabíjím“ energií, ale líbí se mi, jak kolem mě při chůzi tančí a šustí.

, pro iDNES.cz