Je tedy možné, že by zvonění mohlo mít nějaké negativní důsledky na stavbu?
V případě věže chrámu, žádné nebezpečí nehrozí. Je dobře postavená a dole je součástí katedrály. Každá budova se někdy chvěje a základem statiky je pružnost. To, co není pružné, spadne dřív než pružná stavba.
Ověřovali jste, jestli při zvonění není chvění příliš velké? Provazochodec David Dimitri, který na věž došel po laně, tvrdil, že když potom začalo zvonění, cítil, jak se věž kývá.
Specialista ze seismologického ústavu Akademie věd na věž nainstaloval měřiče. Víme tedy, co se s věží děje. Je tam jakési chvění ale určitě se nejedná o kývání nebo naklánění. To chvění se odehrává v řádu milimetrů, což při stavbě takových rozměrů v podstatě nehraje roli. Z měření například víme, že nejvíc se věž chvěla ve středu před Velikonocemi, kdy bylo zemětřesení na Kypru. Jeho projev byl výrazně větší než vliv zvonění. Ale výraznější byl dokonce i vliv silného větru. Vysvětil bych to asi tahle: Aby se s věží něco stalo, musely by se sečíst vlivy blízkého a velmi silného zemětřesení, hodně silného větru a zároveň by se při zvonění musely nahnout všechny zvony současně na jednu stranu. To by pak mohl být rizikový okamžik. Jenomže takový okamžik prostě nikdy nenastane. Zvony byly na kostele od poloviny patnáctého století a nikdy v souvislosti s jejich používáním nebyly zaznamenány nějaké trhliny a nebo jiný problém.
A nemohou se na věži projevit nějaké změny postupem času? Nemůže docházet k nějaké „únavě materiálu“?
Zvony drží na dřevěné konstrukci vestavěné ve věži. S tesařskou firmou máme nasmlouváno, že bude konstrukci kontrolovat. Pochopitelně dojde k jakémusi vysychání dřeva. Také tam jsou svorníky a šrouby, které by mohly reagovat na „dosednutí“ konstrukce. Takže u ní určitě dojde k nějakému tvarování.
U samotné věže tedy v příštích letech není nutné kvůli zvonům nijak zvlášť sledovat její stav?
Je třeba ji sledovat stejně, jako kteroukoliv jinou stavbu. Pokud se objeví nějaké poškození, musí se rychle spravit dřív, než se rozšíří. Ale z dosavadních měření nemáme žádný signál, že by se mohl objevit nějaký problém.
Ještě než se zvony lidem oficiálně představily v akci, tak jste jejich zvuk přirovnával k hromobití. Leckoho pak zaskočilo, že byly slyšet méně než očekával. Vy jste překvapený nebyl?
Při slavnostním zahájení se projevilo to, že na náměstí bylo kolem patnácti tisíc lidí v bundách. To zvuk zvonů utlumilo. I mě samotného překvapilo, že zvony nezněly tak, jak jsem si představoval. Ale když zvoní teď, kdy je na náměstí běžný režim, je jejich zvuk rozhodně silnější. Zvon Bartoloměj tím, jak má hluboký hlas při vyzvánění, spíš duní a i mě tak trochu zaniká. Víc slyšet jsou zvony s vyšší hlasem.
Někteří lidé mají pocit, že dál od náměstí jsou zvony slyšet lépe než poblíž kostela. Myslíte, že to je možné?
Může to tak někde být. Také si myslím, že v tomto případě není úplně nejlepší stát blízko věže. Ale u větších vzdáleností hrají podstatnou roli domy, které jsou už ve městě poměrně vysoké a kostel svou výškou není tolik dominantní jako v minulosti. Dřív se říkalo, že zvon z kostela byl slyšet až v Dobřanech a to teď už nepřichází v úvahu, protože domy zvuk zastaví. Navíc dříve bývala krajina mnohem méně zalesněná než dnes, což tak mělo svůj vliv a zvuk se tehdy nesl do krajiny lépe.
Nové plzeňské zvony. Od výroby až po instalaci (27. března 2015)
29. března 2015 |
