Představitelé snímku Jen my víme kde | foto: Archiv MF DNES

PRVNÍ DOJMY: Čínská babička milovala Josefa Nováka, vnučka tančí polku

  • 1
Původně chtěl čínský štáb točit v Paříži, ale pak se dal zlákat do Prahy, kde utratil 39 milionů korun a osm dostal zpět v rámci takzvaných pobídek. Jaká je romance Jen my víme kde, kterou v Číně už vidělo deset milionů lidí a k nám přijde na podzim?

Neškodná vysokorozpočtová telenovela, která by měla dostat zvláštního Českého lva za turistickou propagaci naší země. Nikdy snad nebyla Praha na plátně romantičtější, čistší, pohádkovější – a nikdy nad jejím obrazem tuzemský divák nežasl víc.

Čínská studentka přijíždí do Prahy se zlomeným srdcem začít nový život, což obnáší flámy ve zdejších klubech. Chce zkusit i sex na jednu noc, leč její krajan dávající přednost pražskému orchestru před Londýnskou filharmonii jí to rozmluví: „Není tu úplně bezpečno, nevoď si domů cizí chlapy!“

Dívku začne muzikant zajímat, zároveň však pátrá po pražské stopě své zesnulé babičky, která u nás ve 40. letech studovala a ještě po třiceti letech jí psal zamilované dopisy tajemný Josef Novák. „Scházeli se u sochy – ale u které, tady je soch tolik!“ žasne dívka.

A krásy jako z pohlednice objevuje na každém kroku. Zkusí si bungee jumping z mostu, za euro si koupí náramek lásky, nahlédne do kostela, vydá se na vesnickou svatbu, kde naslouchá komorní hudbě a posléze v kroji tančí polku. K titulkům hraje dechovka, k noční schůzce milenců nad řekou zní samozřejmě Vltava.

Sama režisérka a herečka Sü Ťing-lej na předpremiéře uznala, že to „asi není mé nejlepší dílo, ale vypráví prostě o lásce a jeho pražské kulisy nadchly Čínu víc než film“. Pro ukrácení chvíle si divák může představovat, jak by vypadal v pařížské verzi: babička by milovala Jeana, vnučka nad Seinou naslouchala Edith Piaf. A přišlo by je to dráž.

Podívejte se na ukázku z filmu:

14. února 2015