„Chápu to tak, že tady byl nějaký kontakt na oficiální úrovni mezi Austrálií a Evropany,“ řekl Abbott, podle nějž se mohou jiné státy z australského postupu poučit.
Abbottova vláda sama před časem zavedla ve snaze odradit uprchlíky od nebezpečné cesty po moři do Austrálie přísnou azylovou politiku. Začala lodě mimo jiné posílat zpět na místa, odkud vypluly, většinou do Indonésie.
Všem běžencům, kteří se do Austrálie dostali na lodích, navíc znemožňuje se v zemi na trvalo usadit. Zadržuje je v táborech na ostrově Nauru nebo v Papuji-Nové Guineji (více o odsunu uprchlíků zde). Mohou se pak buď vrátit do vlasti, žít trvale v uprchlickém táboře, nebo se usídlit v Kambodži, s níž má Austrálie příslušnou dohodu (více o dohodě s Kambodžou se dočtete zde).
Organizace na ochranu lidských práv však současnou australskou azylovou politiku kritizují. Upozorňují mimo jiné na to, že Canberra přesouvá svou zodpovědnost na jiné. Austrálii odsoudila také Organizace spojených národů, podle níž země neplní své závazky vyplývající z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Podle této takzvané Ženevské konvence mají běženci právo žádat o azyl.
Země na jihu Evropy v posledních dvou letech čelí obrovské vlně nelegálních migrantů, jen do Itálie se loni po moři dostalo přes 170 tisíc lidí. Tisíce uprchlíků každoročně během plavby k evropským břehům přijdou o život, a v moři zejména mezi Itálií a Libyí proto hlídkují plavidla pobřežní stráže i lodě evropské agentury na ochranu hranic Frontex, které mají běžencům v nouzi pomáhat.
Záchranné mise zpravidla vypadají tak, že migranti se nalodí na palubu bezpečnějších evropských lodí, které je přepraví do uprchlických táborů na pevnině. Jde tedy o opak australské praxe, kde se lodě s uprchlíky vracejí do země, odkud vypluly (vše o aktuálním přílivu uprchlíků do Evropy najdete zde).
Statisíce uprchlíků dusí Itálii:
20. dubna 2015 |
