„Dostali jsme gól až ke konci, ale my ukázali týmovou spolupráci. To je základ téhle partie - týmový duch,“ pochvaloval si Meszároš.
To je asi nejcennější poznatek, že?
Ano, opakoval se vlastně scénář z předchozího duelu s Dánskem. Stále jsme na střídačce žili a hecovali se, že vyrovnáme.
Co to vítězství znamená pro tým?
Hrozně moc. Podle mě jsme hráli dobře defenzivně. Bělorusové měli pár šancí, ale my jsme hráli o hodně líp než oni. Škoda té koncovky, nedařilo se nám procpat puk do brány. Ale takový je hokej, někdy to tam nepadá, doufejme, že to vyjde příští zápas.
Byla důležitá ubráněná oslabení?
Ano. V obraně jsme hráli celkem fajn, škoda, že se zase prohrávalo. Kdybychom na začátku využili šance, tak by to bylo jiný zápas. Vítězství je vítězství.
Napadlo by vás, že na první reprezentační gól budete čekat 11 let?
Nenapadlo. Vím, že jsem moc nebyl na mistrovstvích světa, jenom na olympiádě. Vždy, když budu moct, tak půjdu reprezentovat rád. I kdybych nedal góly já, ale někdo jiný, tak je to v pohodě.
Kdy jste si naposledy schoval puk?
Nooo, asi když jsem dal v Buffalu první gól.
Proto tak velká oslava a skok do mantinelu?
Ne, já jsem hledal příbuzné v hledišti, ale nikde jsem je neviděl, tak jsem narazil. Ale ne, byla to taková ovečkinovská oslava.
