Jste tedy spokojenější i se svým výkonem?
I ten byl lepší. Od začátku utkání jsem se cítila lépe. Věděla jsem, že soupeřka bude hrát dobře. Viděla jsem, jak si vedla s Luckou. Tušila jsem, že to bude těžké. Byla jsem ráda, že jsem ji na začátku setů brejkla. To mě dostalo na koně, spadlo to ze mně. Na konci sice přišla komplikace, ale naštěstí jsem měla dva brejky a doservírovala to.
Splnily dva víkendové zápasy to, co jste po svém návratu na kurt čekala?
Moc jsem toho nečekala, ale jsem ráda, že jsem uhrála dva body a že jsme ve finále. Proto jsme tady byly. Teď mě čekají antukové turnaje, takže uvidíme, jak se tento víkend podepíše na mé osobní kariéře. Ale špatně nemůže. Buď to bude podobné jako dříve a budu se plahočit, nebo mě to nakopne. Jsem zvědavá, co na mě antuka nastraží.
Jak zvládlo vaše tělo dva zápasy ve dvou dnech?
To poznám většinou až za den. Po včerejšku to bylo dobré. Teď mě trochu pobolívá ruka, ale snažila jsme se dávat servisy, aby byly ostré a soupeřka neměla čas je obíhat, tím jsem ji chtěla zatlačit.
Co se vám na vaší hře líbilo?
Servis už byl mnohem lepší než v sobotu. I ten return, dlouhý do soupeřky, o který jsem se snažila, se vyvedl. Takticky jsem to zvládla, jak jsem měla, hrát agresivně a diktovat tempo hry. A ráda jsem byla i za challenge (jestřábí oko - pozn. red.), ty mi šly...
Zato soupeřce příliš nevycházely. I to vás povzbudilo?
Je to riskantní, ale mně to vyšlo, jí ne. V jednom gamu dvakrát zariskovala, ale při tom druhém servisu asi až moc, jenže to je její problém.
Vrací se vám potřebná energie?
Dneska jsem se i párkrát povzbudila, čímž jsem byla sama překvapena. Někdy to však nebylo úplně ono. Spíš šlo o výměny, kdy se hrálo hodně rychle a agresivně, to jsem byla trochu zadýchanější, ale jinak jsem to zvládla docela dobře. Na konci zápasu jsem byla v pohodě.
Měla jste v Ostravě opět velkou podporu příbuzných a známých z nedalekého Fulneku a okolí?
Přijelo jich hodně jako vždycky. Ale dneska jsem si to užila víc než včera, kdy bych byla radši za méně lidí, protože jsem byla nervóznější. Dnes už to bylo fajn, fanoušci byli výborní jako vždy.
Počtvrté za pět let jste ve finále. To se asi nikdy neomrzí, že?
Ne, to nejde. Ta naše éra je něco unikátního, co se už nemusí opakovat. Všechny jsme rády, že jsme součástí tohoto týmu, rády reprezentujeme, jsme týmové hráčky. Ale když se daří, je to vždy pohodovější.
V listopadovém finále narazíte na Rusky, nebo stejně jako loni na Němky. Koho byste brala raději?
Ráda bych hrála doma, tak asi Rusko. S Němkami bychom se utkaly ve Stuttgartu, což sice není daleko, ale doma je doma.
