Byla to první genocida 20. století, řekl papež František o zabíjení Arménů

  • 179
Papež František při nedělní bohoslužbě v arménském ritu ve svatopetrské bazilice označil vyvražďování Arménů za první světové války za genocidu. Pojmenování zabíjení páchaného tehdejší Osmanskou říší dodnes budí kontroverze. Ankara termín genocida odmítá a namítá, že velká část z víc než 1,5 milionu mrtvých padla za oběť konfliktu.

Papež František při nedělní bohoslužbě ve Vatikánu, kterou celebroval v ritu arménské katolické církve, hovořil o tom, že lidstvo bylo svědkem tří obrovských a bezpříkladných tragédií. 

Papež vyhlásil Svatý rok věnovaný milosrdenství

Papež František o den dříve oficiálně vyhlásil Svatý rok věnovaný milosrdenství. Ve výnosu papež uvedl, že Svatý rok Božího milosrdenství začne letos na slavnost Neposkvrněného Početí připadající na 8. prosince a potrvá do slavnosti Krista Krále 20. listopadu příštího roku.

Papež v této souvislosti uvedl, že církev musí mluvit o Bohu mnohem přístupnějším způsobem. Její důvěryhodnost podle něj závisí na větším milosrdenství a menší strohosti. 

V katedrálách po celém světě prý budou během Svatého roku otevřeny dveře milosrdenství. Papež rovněž vyzval věřící po celém světě, aby převzali část zodpovědnosti za chudé a utlačované.

ČTK

„Ta první, která je i považována za vůbec první genocidu 20. století, postihla arménský lid,“ prohlásil. Papež František se tak stal první hlavou katolické církve, která takto otevřeně události před 100 lety pojmenovala. 

Ačkoli výraz genocida pro zabíjení Arménů tehdejší Osmanskou říší použil v deklaraci již v roce 2001 Jan Pavel II. a papež František jej také několikrát užil ještě před tím, než se ujal Svatého stolce, nikdy se tak nestalo takto veřejně.

Jak dodal papež František, je prý jeho povinností uctít památku lidí, kteří takto padli. „Zatajování nebo popírání zla je jako nechat ránu dal krvácet, aniž bychom ji obvázali,“ citovala jeho slova stanice BBC.

Další dvě tragédie, o nichž papež hovořil jako o genocidě, mají podle něj na svědomí ideologie nacismu a stalinismu. Další masové vyhlazování pak podle jeho slov následovalo v Kambodže, Rwandě, Burundi nebo Bosně.

Odhady nejen ze strany Arménie, ale i různých netureckých historiků hovoří o tom, že obětí masakrů v režii tehdejší Osmanské říše se v letech 1915 až 1918 stalo 1,5 milionu Arménů. 

Genocida Arménů dodnes štěpí Západ: Turci jsou příliš cenný spojenec, než aby je někdo dráždil

Za první světové války nechala Osmanská říše vyvraždit 1,5 milionu Arménů.

Dnešní Turecko odmítá, že by se na Arménech dopustilo genocidy a události označuje za důsledky občanské války a chaosu, jenž zachvátil rozpadající se osmanské impérium.

To si podle Ankary vyžádalo na 300 až 500 tisíc arménských obětí a stejný počet mrtvých na turecké straně.

Loni v dubnu nicméně nynější turecký prezident a tehdejší premiér Recep Tayyip Erdogan učinil směrem k Jerevanu dosud nejvstřícnější gesto v otázce této kontroverzní kapitoly z minulosti obou zemí. Veřejně tehdy vyjádřil soustrast potomkům statisíců Arménů, kteří při událostech první světové války zahynuli. Označení genocida se ale vyhnul (podrobnosti se dočtete zde).

Papežova slova mohou vnést napětí do vztahů s Ankarou

Nelze vyloučit, že nynější papežovo prohlášení bude mít vážně negativní dopady na diplomatické vztahy Vatikánu s Ankarou. Podle agentury Reuters byl jen několik hodin po mši předvolán před turecké úřady vyslanec Vatikánu v Ankaře. Byl údajně srozuměn s tím, že Turecko „hluboce lituje a je zklamáno“ takovýmto označením osudných událostí a že papežova slova o genocidě vnáší problém do otázky důvěry ve vztazích s Vatikánem. Reuters to řekl blíže neupřesněný vysoce postavený diplomatický zdroj. 

„Papežův výklad historie je vzdálen právní realitě a je neakceptovatelný,“ káral později na sociální síti Twitter nejvyššího pontifika za jeho slova také turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Poukazoval přitom zjevně na skutečnost, že mezinárodní justice dosud v případě tragického osudu Arménů o označení genocida nerozhodla.

V minulosti na svůj postoj k označení smrti statisíců Arménů za genocidu doplatila Francie. V roce 2011 Turecko přerušilo veškeré ekonomické, politické i vojenské vztahy s Francií kvůli legislativě, kterou schválili tamní zákonodárci. Ta trestá až rokem vězení a pokutou do výše 45 tisíc eur, tedy přibližně 1,1 milionu korun každého, kdo by byl uznán vinným z popírání genocidy, včetně té arménské (více o tom se dočtete zde).

Za genocidu do současnosti oficiálně uznala události utrpení arménského lidu před 100 lety dvacítka zemí - kromě Francie je mezi nimi například Itálie, Rusko či Slovensko. Další země tak učinily polooficiálním prohlášením svých představitelů.

Česká republika události za genocidu oficiálně neuznala, byť prezident Miloš Zeman podle arménských médií při loňské návštěvě arménského prezidenta Serže Sargsjana v Praze vraždy Arménů za genocidu označil. Podle Hradu šlo ale o Zemanův soukromý názor, který byl vysvětlen turecké straně.

Nedělní mši papež František sloužil společně s arménským patriarchou Nersesem Bedrosem XIX Tarmounim. Udělil na ní arménskému světci z 10. století Řehoři z Nareku titul takzvaného učitele univerzální církve. Titul učitel církve se uděluje některým světcům, jejichž život a odkaz má pro církev mimořádný význam. Dosud byl udělen pouze 35 lidem, uvádí agentura AP.

Mši byl kromě řady arménských kněží přítomen rovněž arménský prezident Sargsjan. 

Zahájení čistek před 100 lety si Arménie oficiálně připomene pietními akcemi 24. dubna.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue