Horník si v roce 1888 za dvanáctihodinovou směnu vydělal od šedesáti krejcarů do dvou a půl zlatých, bečka pohanky přišla na deset zlatých a v rakousko-uherském mocnářství se velkolepě slavilo čtyřicet let vlády císaře Františka Josefa I.
Listiny, které 16. září 1888 vložili do měděné schránky, zevrubně popisují dobovou atmosféru. Ale jen zázrakem se dochovaly. „Tak to nevím, jestli je budeme umět vůbec vyjmout, abychom listiny ještě dále nepoškodili,“ povzdychla si Blažena Przybylová, ředitelka Archivu města Ostravy, při pohledu na zcela zkorodované zbytky schránky.
Katedrála Božského Spasitele v Ostravě
|
Navlékla si bílé rukavice a pustila se do díla. „Tak nakonec to není tak hrozné,“ dělila od sebe jednotlivé popsané listy, kterých nakonec napočítala čtrnáct. Předci navíc mysleli i na to, aby se listiny neslepily, proto mezi ně vkládali další archy.
Moravská Ostrava byla více česká
Po 127 letech se tak například objevily podpisy lidí, kteří se na stavbě podíleli: sponzoři i řemeslníci. Byly popsány i důvody, proč se v Moravské Ostravě začal tak veliký kostel stavět a jak nakonec zvedli rozpočet ze 186 tisíc zlatých na zhruba dvojnásobek.
Vše napsáno perfektní češtinou. „Není to pro nás překvapení. Moravská Ostrava totiž byla většinově česká a v katedrále se mše sloužily česky. Německý jen občas,“ vysvětlila ředitelka archivu.
A hned další zašlý list její slova potvrdil. V tehdejší Ostravě, kterou nyní tvoří jen část Moravská Ostrava, tehdy žilo zhruba šestnáct a půl tisíce lidí, z toho deset tisíc Čechů. Němců bylo přibližně šest a půl tisíce.
Obsah schránky nyní dostane do rukou konzervátor. Listiny projdou očistou, narovnají se a dále upraví. „Uděláme opisy, které pak vložíme do nové schránky. K tomu přidáme listiny popisující současný svět a dění v Ostravě i ve farnosti,“ uvedl biskup Ostravsko-opavské diecéze František Václav Lobkowicz.
Přehraje někdo CD za sto let?
Musí ještě zvážit, zda nepřiloží i nějaká data například na flash disku. „Víte, v tom je problém. Do schránky kostela svatého Václava jsme před časem vložili i CD, ale vůbec si nejsem jistý, zda si za sto let si někdo přehraje,“ poznamenal a přidala se ředitelka muzea: „Co je psáno, to je dáno. A stále to platí.“
Ještě předtím budou moci lidé obsah schránky spatřit, a to na akci Noc kostelů 29. května v kostele svatého Václava.
Katedrála prochází od loňského podzimu první rozsáhlou rekonstrukcí od otevření.
Jen na začátku 80. let minulého století byly provedeny některé základní práce, například nová fasáda nebo výměna střešní krytiny.
Objekt byl už v havarijním stavu, dokonce z něj začaly odpadávat kusy omítky a proto některé části provizorně ovinula ochranná síť.
Otevření katedrály se plánuje na 21. listopadu
Rekonstrukce přijde na 60 milionů korun a je nejdražší investicí v historii diecéze. Ostatně katedrála Božského Spasitele je hlavním svatostánkem diecéze a patří k největším kostelům na Moravě a ve Slezsku. Na nákladech se polovinou podílí evropská dotace, deset milionů korun diecéze čerpá z česko-polského fondu. Zbytek hradí sama.
„Objevily se nutné vícepráce, takže opravy skončí někdy na přelomu září a října. Katedrála pak bude nejspíše poprvé otevřena v sobotu 21. listopadu,“ řekl projektový manažer ostravsko-opavského biskupství Miroslav Přikryl.
Nejviditelnější změnou bude jiná barva fasády katedrály. Současné odstíny pálené hlíny a pískovou nahradí variace béžové. „Zatímco nyní jsou vystouplé části tmavší, nově tomu bude naopak,“ uvedl Přikryl s tím, že se tak rozhodlo na základě průzkumu spodních vrstev fasády. „Vrátíme se tak k původní podobě katedrály.“
