Příběh ze zchátralého šlechtického sídla je opravdu originální – důsledností, s níž se izoluje od vnějšího světa, i zálibností, s níž se vyžívá v barvách přírody, motýlů a hlavně nesčetného spodního prádla.
Vládnou tu silonky, korzety. A hedvábné kalhotky: pokud je v rámci opakované hry „služka“ špatně vypere, „paní“ ji potrestá způsobem pro obě slastným, pro ostatní nechutným; naštěstí se odehrává za dveřmi, doprovázen velmi jasnými zvuky.
A co se ještě děje v rámci milostných rituálů? Poddajná leští panovačné boty, případně jí poslouží svou tváří místo sedadla židle. Vůbec největší radost však má, když uslyší – Zlobila jsi, takže na noc půjdeš do truhly.
V rafinovaných pomůckách k intimním hrátkám to obě dámy dotáhly mnohem dál než hrdina Padesáti odstínů šedi s fádními bičíky; dokonce zvažují speciální sklapovací postel či „lidský záchod“. Ovšem zároveň je film natolik artový, že vzrušení vylučuje.
