Před osmou hodinou dorazily k pardubickému pivovaru tři autobusy se zadýchanými skly. Přivezly více než sto amerických vojáků, zbývající členové konvoje, převážně řidiči, zůstali na pardubickém letišti, kde nocovali.
První kroky vojáků vedly do srdce pivovaru - do varny, kde je čekala exkurze spojená s ochutnávkou.
„Speciálně pro tuto příležitost jsme narazili sudy devatenáctistupňového Porteru, který právě letos slaví 125. výročí existence a jehož pili i vojáci za první i druhé světové války. Ty současné provedl procesem vaření piva emeritní sládek pivovaru v Pardubicích Milan Rambousek,“ uvedl Leoš Kvapil, předseda představenstva Pardubického pivovaru.
Výklad byl svižný a vojáci si jej očividně užívali. „Zajímalo je to, bylo to pro ně poprvé, co viděli pivovar zevnitř,“ dodal Kvapil.
Po návštěvě varny mohli ochutnat i pivo přímo z tanku ve sklepeních pivovaru, následovala večeře v tamní restauraci. Podávala se tradiční česká jídla. Nejčastější objednávkou byl guláš a kuřecí řízek.
K tomu samozřejmě i pivo. Ale většinou již jen nealkoholické. „Přísný vojenský řád našim americkým hostům dovolil pouze konzumaci omezeného množství piva,“ potvrdil Leoš Kvapil.
V restauraci už panovala rozverná nálada. Vojáci se postupně družili s českými děvčaty, několikrát hlasitě zazpívali a máchali při tom nejen rukama, ale i kelímky.
Někteří z nich se vydali i na vycházku po městě. Většina se jich však rozhodla strávit volno v pivovaru, i kvůli deštivému počasí.
V 11 hodin večer na ně čekaly autobusy, aby je převezly zpět do kasáren na pardubickém letišti. „Byli skvěle disciplinovaní. Ač bylo vidět, že by rádi zůstali mnohem déle, za pět minut jedenáct už se začali zvedat a mířili k východu,“ uvedl Kvapil.
V pondělí ráno americký konvoj z Pardubic odjel:
