„Vzhledem k průběhu utkání musíme bod vzít, je to lepší než nic. Většinu zápasu jsme prohrávali,“ řekl Čech.
Vyrovnání zařídil Pilař v poslední minutě, v nastavení Necid spálil obrovskou šanci na obrat. „To jsme měli smůlu,“ podotkl gólman Chelsea.
Může první nepovedený zápas mužstvo poznamenat?
Věřím, že ne. Jeden zápas, který se nepovedl, nás může možná nakopnout k tomu, abychom příště na Islandu vyhráli. Zřejmě se na nás podepsalo, že předchozí utkání jsme hráli v listopadu a proti Lotyšsku jsme nechytili začátek. Můžeme říct, že máme čisté svědomí, připravovali jsme se pečlivě. Bohužel jsme to nepotvrdili na hřišti.
Nesedla vám role favorita, kterým jste byli poprvé v současné kvalifikaci?
Řeknu to takhle, přípravu na zápas jsme měli perfektní. Vyšlo nám všechno, co jsme si připravit chtěli. Moc dobře jsme věděli, že nás nečeká nic lehkého. Jenže se nám nepovedl začátek, a pak už člověk jen všechno dohání. Nic se neděje, jedeme dál. Samozřejmě, že výhra by byla ideální. Na druhou stranu si upřímně přiznejme, že před startem kvalifikace asi nikdo nečekal, že po pěti zápasech budeme mít třináct bodů.
Proč jste do zápasu dobře nevstoupili?
Nepovedlo se pár kombinací, soupeř měl z prvního rohu šanci a hned ožil, zvedl si sebevědomí. Nám se je nepodařilo dostat pod tlak a oni vycítili šanci. A když jsme dostali gól, bylo to pro nás ještě těžší.
Gól jste dostali po vaší útočné standardce. Co jste si říkal?
Dostat takový gól, to je prostě škoda.
Nepřijde vám, že při standardních situacích u vápna soupeře hrajete na příliš velké riziko?
Před tím gólem jsme ji nezahráli tak, jak jsme měli. Z toho všechno vzniklo a dopadlo to špatně. A v druhé půli? Museli jsme hrát tak, abychom vyrovnali, případně zápas otočili. Když prohráváte, není na co čekat. Proto oni měli další brejky.
Ten nejnebezpečnější v závěru, kdy jste vyběhl daleko z brány a Šabala vás přehodil, ale těsně minul.
Vyběhl jsem, abych míč odkopl, ale jak se David Limberský otáčel, tak ho míč trefil někam do boku a já byl v tu chvíli úplně mimo hru. Řešil jsem, jestli se mám rychle vrátit, nebo si zahrát na stopera a jít do souboje... Jejich útočník mě v první chvíli neviděl, jenže pak mu zakřičeli, tak střílel.
Věděl jste hned, že to jde vedle?
Vypadalo to tak. Stál jsem v úrovni míče a tyče, jenže jak míč skočil, tak se stočil dovnitř. Proto jsem se rozběhl, naštěstí to šlo ven. Být to dva nula, tak by bylo asi hotovo. Do konce už zbývalo jen pár minut.
