Vskutku oku lahodící akce.
Takových letos hokejista Jakub Voráček předvedl desítky, i proto se dál pere o Art Ross Trophy, uznávanou individuální cenu pro nejlépe bodující hráče základní části NHL. Na vedoucího Sidney Crosbyho mu momentálně schází pouhý bod. „Je to motivace navíc,“ přiznává klíčový hráč Philadelphie.
A nejspíš také české reprezentace na blížícím se mistrovství světa v Praze.
Postup do play-off už je pouze čistou teorií. Jak je pro vás těžké tento fakt přijmout a dohrát zbytek sezony ve stejném tempu?
Pro mě se tím vůbec nic nemění. Samozřejmě dobře vím, že jsme mimo hru. Je to spíš o hlavě, abychom se poctivě připravili a dohráli sezonu se ctí.
Asi vás hodně motivuje šance vyhrát bodování NHL, že?
Já se snažím na každé utkání připravovat stejně. Není to tak, že když máme minimální šanci na play-off, tak že se začnu soustředit na sebe a budu ujíždět za beky a čekat, až mi tam něco propadne, abych dělal víc bodů. Ale nezastírám, že to motivace navíc je.
Každou sezonou se zlepšujete a letos patříte k nejlepším útočníkům v celé NHL. V jakých aspektech hry u sebe vidíte největší posun?
Je to o zkušenostech, hraju v NHL sedmou sezonu. Už mám něco za sebou, a to se zkrátka musí projevit. Letos jsme si navíc sedli s Girouxem jako nikdy předtím. Víme o sobě a ta naše spolupráce je na velice dobré úrovni. Bohužel k týmovým úspěchům to nestačí, ač si myslím, že kvalita tu je vysoká.
Podívejte se na Voráčkovu skvostnou přihrávku
Letos jste zvládl i dva pěstní souboje. Překvapil jste sám sebe, jak jste si počínal?
To vyplyne ze hry. Když se vám daří, tak si vás daleko víc hlídají. Těch seknutí přes ruce a hákování je tam opravdu hodně. Takhle to má každý elitní hráč. Musím si zvyknout, ale občas jsem se už neudržel a pustil se do toho. (směje se)
Často na ledě strávíte víc než 20 minut za zápas, což je na křídlo velká porce. Vyhovuje vám to?
Nemyslím si, že je to tak moc, abych to nezvládl. Je to odměna za dobře odvedenou práci, trenér má ve mě důvěru. Fyzicky se cítím výborně celou sezonu, takže si nemůžu vůbec na nic stěžovat.
Když jste před třemi lety v prvním kole play-off v neskutečně ofenzivní sérii smetli Pittsburgh. Všichni vašemu mladému týmu prorokovali velkou budoucnost. Tyto představy se však zatím úplně nevyplnily. Proč?
Těžko říct. Udělalo se pár kroků, které se bohužel úplně nepovedly. To je určitě znát. Navíc nám letos neuvěřitelně chyběl Timonen, což je motor obranných řad a lídr v kabině. Na to se ale samozřejmě nemůžeme vymlouvat. Věřím, že ten potenciál ještě ukážeme.
PĚSTI V AKCI. Jakub Voráček z Philadelphie v bitce s Danem Hamhuisem z Vancouveru.
Co k tomu chybělo letos?
Že jsme se po prvních pětadvaceti zápasech dostali do díry, ze které se hrozně těžko dostává. Letos je liga navíc hrozně našlapaná a na postup nebude stačit ani 96 bodů. Když zaspíte úvod, máte velký problém. Uhrát play-off není opravdu lehké.
Od nové sezony vám pomůže Radko Gudas, který přestoupil z Tampy. Potěšilo vás to?
No jasně! Konečně tu po dvou letech bude zas nějaký nový Kladeňák.
Byl jste překvapený, že ho Tampa vyměnila?
Samozřejmě. Zraněný hráč většinou nečeká, že ho někam vymění, navíc tam nedávno podepsal dlouholetou smlouvu. Já jsem za sebe ale hodně rád. Podle mě se to pro nás časem ukáže jako skvělá výměna.
Jak se těšíte na blížící mistrovství světa? Už máte koupenou letenku do Prahy?
Zatím jsem vůbec neměl čas to řešit. To nechám všechno až na dobu po sezoně. Letenku zatím žádnou nemám, ale do Prahy se těším.
Jste připravený, že budete braný za největší hvězdu týmu?
Přiznám se, že jsem o tom ani nepřemýšlel. Zodpovědnosti se nezdráhám. Na druhou stranu tohle je kolektivní sport, jednotlivec vám nic nevyhraje. Mohla by jet řada velmi kvalitních hráčů.
Velkou slabinou českého týmu bývá v posledních letech obrana, což umocňuje fakt, že trenér Růžička přišel při uzávěrce přestupů v NHL o několik kvalitních beků. Nebojíte se, jak nezkušená obrana zvládne tlak?
V roce 2010 nás také všichni odepisovali, a přivezli jsme zlato. Není to o osobnostech. Na takovém turnaji může vždycky někdo vylítnout a být oporou.
