„Česká republika je součástí Severoatlantické aliance, s tím je spojena i vzájemná solidarita. Proto je třeba rozhodnutí vlády Bohuslava Sobotky respektovat,“ tlumočil pro iDNES.cz postoj prezidenta mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Prezidentovo prohlášení je - kromě toho, že je vyjádřením nejvyššího ústavního činitele k celé události (vše o průjezdu amerických vojáků najdete zde) - zajímavé ještě v jednom rozměru. Radikální aktivisté, stavící se otevřeně na stranu Ruska, totiž v Zemanovi často vidí „svého člověka“, který nepoklonkuje Západu tak, jak by podle nich činil jeho protikandidát Karel Schwarzenberg.
Informace o průjezdu americké kolony přitom vzbudila mezi těmito radikály velmi ostré reakce. Předák komunity „Přátelé Ruska“ Jiří Vyvadil hovoří o organizování odporu, ve facebookové skupině těchto proruských aktivistů padly například návrhy zablokovat kolonu pomocí demonstrantů zpívajících ruskou hymnu a nesoucích ruské vlajky. Od jednoho z aktivistů zaznělo i přání „dát jim do držky“, jiní uvažují, co po amerických vojácích házet.
„Jízda dragounů“ přes české území
|
Web SputnikNews, který o sobě oficiálně uvádí, že je projektem ruského vládního mediálního koncernu Rossija Segodňa, nepřímo vyzval, aby Češi po amerických vojácích házeli zápalné lahve.
Anonymní server Aeronet.cz, který v minulosti například tvrdil, že demonstraci proti prezidentovi Zemanovi zorganizovala americká ambasáda, přirovnal vládou schválený čtyřdenní průjezd asi 120 vozidel k nacistické a sovětské okupaci.
Ruská propaganda zneužívá emoce v Česku, zní z Hradu
„Pravdou je, že průjezd kolony vyvolává zbytečně vyhrocené emoce. Jedni chtějí tanky zasypávat květy, druzí hovoří o ‚žoldácích‘. Obojí je špatně a obojí zneužívá ruská propaganda,“ soudí podle Ovčáčka prezident Zeman.
Mluvčí už v úterý v pořadu Hyde Park České televize připomněl, že prezident Miloš Zeman podpořil aktivnější přístup NATO k vojenským cvičením tváří v tvář bezpečnostním hrozbám. Manévrů západních zemí, přestože se jim nyní dostává značné mediální pozornosti, se dosud účastní řádově méně vojáků než cvičení, které v posledních dnech pořádá ruská armáda.
Agentura ČTK například připomněla, že Rusko aktuálně pořádá cvičení od Kalinigradu na polských hranicích po dálněvýchodní ostrov Sachalin (kde se manévrů účastní 40 tisíc vojáků). Cvičí i vojáci v Barentsově moři, motostřelci v Povolží a na Uralu, Baltská i Černomořská flotila (v Černém moři se aktuálně také konají manévry NATO) nebo útvary v Čečensku.
Na západní Sibiři a na Uralu procvičují vojska průchod neznámým terénem s podporou bojových vrtulníků. Vojáci rozmístění v Arménii cvičí boj ve vysokohorských podmínkách, v Leningradské oblasti trénují spojaři.
„Pozoroval jsem ruská cvičení - co vzbudilo mou pozornost bylo, že dokážou dostat na to či ono místo třicet tisíc lidí a tisíc tanků skutečně rychle. Bylo to zatraceně působivé,“ zmínil pro server DefenseNews.com nejvyšší americký velitel v Evropě generál Ben Hodges.
Američané po ruské anexi Krymu vyslyšeli volání východních členů NATO - zejména Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska - kteří se cítili ohroženi případným dalším ruským postupem. Zahájili operaci Atlantic Resolve, v jejímž rámci se konají vojenská cvičení a která také znamenala výrazné zvýšení americké vojenské přítomnosti v těchto zemích.
