V říjnu loňského roku Rousseffová těsně obhájila prezidentský mandát. V lednovém inauguračním projevu, kterému přihlížely tisíce lidí, slíbila rozšíření úspěšných sociálních reforem a důkladné prošetření korupčního skandálu brazilské ropné společnosti Petrobras (více o inauguraci zde).
V září loňského roku totiž uvězněný exředitel Petrobrasu Paulo Roberto Costa spojil padesátku vysokých politiků se svou korupční kauzou. Jednou z političek byla i Rousseffová, která byla členkou správní rady společnosti v letech 2003 až 2010. Tedy v letech, kdy mělo docházet ke korupci, připomíná server CNN.
Úplatky podle vyšetřovatelů dávaly soukromé dodavatelské firmy zkorumpovaným úředníkům Petrobrasu, aby získaly lukrativní kontrakty. Vysocí političtí činitelé rovněž dostávali z úplatků svůj podíl. Brazilský Nejvyšší soud minulý týden schválil vyšetřování 54 lidí pro jejich údajný podíl na úplatkářství, praní špinavých peněz a vydírání.
Jsou mezi nimi i předsedové horní a dolní komory brazilského parlamentu, bývalý ministr energetiky či exprezident Fernando Collor de Mello. Rousseffová sama však v korupčním skandálu vyšetřována není.
Propad do recese a nespokojenost Brazilců
Optimismus a nadšení Rousseffovou tři měsíce po inauguraci pomalu ale jistě opouští. Bezmocně totiž přihlíží rostoucí nespokojenosti Brazilců. Ti nechtějí prázdné sliby, ale činy. A ty Rousseffová zatím neukázala. Ekonomika se potácí na hranici stagnace, zaměstnanost má do dokonalosti daleko. Mnoho ekonomů navíc očekává, že se Brazílie letos propadne do recese. Míra inflace je na desetiletém maximu a místní měna real klesla v letošním roce k dolaru o více než 22 procent, uvádí server BBC. Lidem vadí i to, že Rousseffová není vyšetřována v souvislosti s Petrobrasem.
Brazilci se proto o uplynulém víkendu vydali do ulic. A podobně jako v minulosti se nejednalo o skromné protesty. V neděli se demonstrací ve více než 70 brazilských městech účastnilo asi 1,7 milionu lidí. Nejvíce demonstrantů se sešlo v Sao Paulu, kam do ulic vyšlo asi 580 tisíc lidí. Vysoká byla účast i v Riu de Janeiru a v hlavním městě Brasília.
Naštěstí pro brazilské bezpečnostní složky byly protesty převážně poklidné. Na rozdíl od masivních demonstrací v roce 2013, kdy Brazilci protestovali proti vysokým výdajům v souvislosti s konáním fotbalového mistrovství světa v roce 2014 (více o tehdejších protestech se dočtete zde).
Rousseffová slibuje dialog
Brazilským politickým špičkám pod tlakem aktuálních protestů nezbývá nic jiného než reagovat. Nebo alespoň přislíbit řešení. Rousseffová v pondělí večer protestujícím Brazilcům navrhla dialog. Uvedla, že pro celou vládu by měla být otevřená diskuze vzhledem k současné situaci povinností
„Vláda demonstrace na ulici slyší a bude jim naslouchat i nadále,“ uvedla. Vůle národa se podle prezidentky projevuje ve volbách a musí být respektována. Ulice jsou podle ní legitimním místem pro veřejné demonstrace. Rousseffová dodala, že brazilský Kongres bude brzy projednávat balíček opatření pro boj proti korupci. Konkrétně o skandálu kolem Petrobrasu však nemluvila.
Nutno podotknout, že podle zahraničních politických expertů do ulic vyšli zejména pravicově smýšlející Brazilci, kteří Rousseffovou nevolili a dlouhodobě ji kritizují. Její voliči však za ní stále stojí. V pátek dokonce na její podporu zablokovali hlavní ulice v Sao Paolu. Na 12 tisíc lidí tam pomocí transparentů hlásalo „Dilma musí zůstat“. Nabízí se však otázka, zda Rousseffová kvůli velkému tlaku veřejnosti úřad v následujících měsících raději neopustí.
