VIDEO: Napůl pták, napůl auto. Unikátní výstavu inspirovali domorodci

  • 1
Oči papuánského domorodce sedícího na zemi se zalijí slzami. „Jsem šťastný,“ prohlásí. Mluví totiž s astronautem, který mu telefonuje z vesmíru. Nejen tento emotivní záběr je k vidění na nové výstavě v Centru současného umění DOX.

Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein jsou umělci, kteří již přes 15 let jezdí do Papuy Nové Guiney za domorodými kmeny.

V letech 2012-2013 se jim povedlo zprostředkovat setkání mezi kanibaly a astronauty. Toto emotivní setkání je nyní vidět na výstavě v centru DOX zvané Všechno je jinak.

Umělci poprvé zavítali za domorodými kmeny v 90. letech. Tenkrát mezi sebou začínaly kmeny komunikovat, a Lukáš s Barborou poznali, že je nejvyšší čas tyto lidi doby kamenné umělecky zachytit.

„Poznali jsme, že posledních pár set lidí vstoupí do světa civilizace a tím zmizí z povrchu světa lidi doby kamenné. Je to nezastavitelný proces, touží po informacích, po kontaktu, delším životě. Brali jsme jako poslání dotýkat se něčeho mizejícího a předat to dál,“ řekl Lukáš Rittstein.

Od té doby se snaží zachytit moment, kdy Papuánci z doby kamenné vstupují do moderní doby.

Tady by šel text utnout a výstava by mohla mapovat domorodé kmeny. Možná by ale byla jen jedna z mnoha. Umělci však dostali originální nápad.

Cestování dýmem

„Papuánci věří, že oči živých bytostí, které v noci spí, cestují do nebe a pozorují zpět svá spící těla. Tím hvězdy svítí. Další jejich schopností je cestovat dýmem do vrchního patra světa - nebe,“ popisuje Šlapetová.

A tak vznikl nápad přivést k domorodému kmenu Yali Mek lidi, kteří do vesmíru skutečně umí cestovat - astronauty.

Setkání se uskutečnilo, umělci do kmenu přivedli astronauty NASA Leroye Chiao a Koichi Wakata. O celém setkání píše Šlapetová v nové knize Jak se dotknout nebe, která byla ve čtvrtek na vernisáži pokřtěna.

Setkání také dokumentuje film Jana Svěráka Cestování dýmem. Režisér se k dvojici přidal na jejich poslední výpravu. Film je nyní také k vidění jako součást výstavy. 

Autoři výstavy

  • Barbora Šlapetová (*1973)
    absolvovala v roce 1997 Akademii výtvarných umění v Praze. Pracuje s obrazem, fotografií, kresbou, filmem i psaným slovem. Od roku 2008 spolupracuje na svých uměleckých projektech s NASA.
  • Lukáš Rittstein (*1973) 
    sochař, který vystudoval taktéž Akademii výtvarných studií v Praze. V roce 1999 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého. Jeho sochy byly představeny např. ve WTC v New Yorku či ve známé Akademie der Kunste v Berlíně.

Lukáš Rittstein v rámci projektu stvořil sochařský cyklus Dálnice. „Sochy představují symboly civilizace, většinou dopravní prostředky, které ztrácí smysl a nabývají nový smysl, hledají nový příběh, otvírají se do krajiny.“

Na výstavě tak můžete vidět třeba sochu zvanou Vnitřní hlas, kde část auta je napojena na hlavu ledňáčka - symbol svobodného ptáka.

Setkání, stěna a jídlo

Právě tak se jmenuje další část výstavy. Ta nabízí tři plátna, na nichž je zaznamenáno setkání astronautů s domorodci. Ti chtěli vidět co ze setkání nakonec vyšlo za dílo. Barbora jim proto přivezla černobílé snímky ukázat.

„Skok, který udělali, je veliký. Před pěti lety bych tam fotografie nevezla, dnes je už znají. Černobílým snímkům se ale podivovali - vždyť kůže je barevná,“ vypráví Šlapetová. Dnes už mají domorodci i mobilní telefony, na kterých si prohlížejí obrázky.

Na zahájení výstavy byli astronauti NASA přítomni. Ve skafandrech sice nedorazili, právě jejich autentické vesmírné obleky ale dominují velké části výstavy. S kanibaly se totiž setkali ve skafandrech.

Celou výstavu zakončuje velmi emotivní výjev na plátně, kde Leroy volá domorodcům z vesmíru.

„Slyšíte mě? Až uvidíte jasnou hvězdu, dost možná to je naše vesmírná loď. Tak nám zamávejte, a já zamávám vám,“ vzkazuje přes překladatele kmenovým náčelníkům.