Vrací se Perný den, beatlesácká klasika k nám míří v luxusním rozlišení

  • 52
Půlstoletí stará klasika, kterou poprvé vstoupila kapela Beatles na stříbrné plátno, bude mít obnovenou premiéru v rámci Projektu 100.

Než se černobílý snímek z roku 1964 vypraví na spanilou jízdu po českých kinech, bude mít slavnostní premiéru ve čtvrtek večer v sále pražské Městské knihovny. Na co se můžou diváci těšit? Kromě vystoupení revivalové kapely pro dokreslení atmosféry především na hudební snímek v digitálně restaurované verzi v luxusním obrazovém rozlišení 4K.

Perný den byl ve své době zjevením. Po sladkobolných westernech, s nimiž do světa filmu vstupoval třeba Elvis Presley, působil snímek, který se tvářil, že zachycuje opravdový den v životě kapely, neskutečně svěže. Na podobě filmu měli kromě neodolatelné nenucenosti liverpoolské čtveřice největší zásluhu režisér Richard Lester a scenárista Alun Owen.

Díky Peteru Sellersovi

Owen s kapelou absolvoval tři koncerty a přesuny mezi nimi, aby načerpal základní povědomí o tom, jak to na vrcholu beatlemanie na britských ostrovech chodilo. I když charaktery jednotlivých členů Beatles snad vystihl, John Lennon si po letech na scénář Perného dne stěžoval – podle něj šlo o komiksovou verzi jejich života.

Lester si důvěru Beatles získal i tím, že se přátelil a spolupracoval s Peterem Sellersem, jehož Goon Show všichni milovali. „Možná pomohlo i to, že jsem čistě formálně byl také trochu muzikant. A navíc jsme měli stejný smysl pro humor,“ vzpomínal režisér před dvěma lety, když na Febiofestu uváděl rovněž vyčištěnou kopii následujícího filmu Beatles, tedy Help!

„V původní verzi jsem si ohlídal, aby ve zvukovém mixu byl důraz na hlasech. U téhle restaurované se toho chopil Paul McCartney a přidal basy a bicí. Takže vy si to užijte a já si zacpu uši,“ vysvětloval tehdy režisér.

Jak moc se proměnila zvuková stopa Perného dne, zatím nevíme. Jisté je, že si generace zvyklé sledovat film spíše na obehraných videokazetách užijí Perný den poprvé na velkém plátně. Od tajného promítání snímku v rámci Týdne anglických filmů na podzim 1964 i oficiální československé premiéry v červnu 1965 totiž uplynula dlouhá doba. Hudba, na které je děj postavený, však nezestárla.