K nepoznání od běžných turistů jsou kontroloři UNESCO, kteří se možná právě v tuto chvíli procházejí po Luhačovicích. Kdy a kam odborníci z Paříže zavítají, totiž zůstane tajemstvím.
„Nebudeme o nich vědět. Poslali jsme přihlášku, takže kontroloři mohou přijet kdykoliv. Zdokumentují, co potřebují, a my se o tom ani nedozvíme,“ popsala starostka Luhačovic Marie Semelová.
Oficiálně totiž přijede pouze vedoucí expertní skupiny, ten ale dorazí v jiném termínu než jeho tým. I skutečnost, že vůbec přijedou, je však mimořádně významným posunem v celém nominačním procesu.
„Do druhého kola se dostane jen zlomek přihlášek z celého světa,“ uvedl Michal Beneš, místopředseda České komise pro UNESCO.
Žádný velký úklid nebo rychlé dokončování rekonstrukce na ulici Dr. Veselého, která spojuje centrum a lázeňský areál, se tak nekoná. A ani to není potřeba.
„Podstatné je, zda se ve městě nedějí nějaká zvěrstva, jako je masivní bourání památkově hodnotných objektů a podobně,“ vysvětlil Jiří Klsák, náměstek primátora Karlových Varů.
O společný zápis usilují i další evropské lázně
Vary jsou v Česku koordinátorem pěti lázeňských měst, která se chtějí společně dostat na prestižní seznam kulturního dědictví.
Spolupráce však přesahuje hranice země, takže zároveň s Luhačovicemi, Karlovými Vary, Františkovými a Mariánskými Lázněmi usilují o zápis i lázeňská města v Rakousku, Francii, Nizozemsku, Anglii, Itálii a Německu (více o kandidatuře čtěte zde).
Tento fakt může posuzování protáhnout až na dvojnásobek běžné doby. Obvykle je hotové do roka. Pokud se nakonec věc podaří, rozroste se seznam o pojem „Lázně – salony Evropy“.
To nejlepší z lázeňského města Luhačovice:
V Luhačovicích by se zápis týkal dvacetihektarového areálu, který zahrnuje centrum města, park, kolonádu, náměstí a šestnáct kulturních památek – namátkou Jurkovičův dům, Dům Bedřicha Smetany nebo Společenský dům. Radnice si od toho slibuje příliv turistů, kteří by do města mířili nejen za zdravím, ale i kulturou nebo společenským děním.
Lázně radnici v úsilí o zápis na prestižní seznam podpořily
Ačkoliv se slovo „lázně“ prolíná nominací ve všech pádech, vedení společnosti Lázně Luhačovice do ní velké naděje nevkládá.
„Lidé, kteří přijedou do města proto, že je na seznamu UNESCO, pojedou za architekturou, ne za prameny,“ upozornil generální ředitel Eduard Bláha.
Návštěvníci mohou zvolit jakékoliv ubytování a zůstat třeba jen nakrátko. Lázně naproti tomu potřebují dlouhodobé pobyty.
Lehce skeptický je Bláha i k otázce, zda zápis turisty skutečně přiláká.
„Zkušenosti z jiných měst to potvrzují, jenže aby to byla pravda, musí být dané místo také dopravně dostupné. A to Luhačovice úplně nejsou, k nejbližšímu letišti mají poměrně daleko,“ dodal Bláha.
S tím částečně souhlasí i předsedkyně kroměřížského klubu UNESCO Eva Nováková, která byla u zápisu Arcibiskupského zámku a zahrad.
„Kdyby bylo letiště v dosahu, bylo by to samozřejmě lepší,“ uvedla Nováková. O tom, že zápis městu i lázním pomůže, ale nepochybuje.
Lázně prodávají několik budov
Lázně Luhačovice však radnici ve snaze o zápis podpořily. Počítají i s tím, že případný úspěch bude znamenat přísnější podmínky při rekonstrukcích jejích budov.
Loňská rozsáhlá obnova parku, který se zásadně změnil, tak překážku v nominačních přípravách netvoří. Ani skutečnost, že firma prodává Jurkovičovy Sluneční lázně, Vodoléčebný ústav a budovu Slatinných lázní, jež celý areál uzavírají.
„Vznikly na počátku minulého století a patří k nejcharakterističtějšímu období Jurkovičovy tvorby. Lidé tam relaxovali, odpočívali a nechávali na sebe působit sluneční paprsky. Ke zchlazení měli vodu v bazénku,“ poznamenala historička umění ze zlínské krajské galerie Ladislava Horňáková.
