Ukrajinští vojáci nedaleko Artěmivsku (19. února 2015).

Ukrajinští vojáci nedaleko Artěmivsku (19. února 2015). | foto: Reuters

Těžké zbraně zatím nestáhneme, hlásí Kyjev. Cukají se i separatisté

  • 1294
Přestože se zástupci ukrajinské vlády a separatistů o víkendu dohodli na stažení těžkých zbraní z fronty, a to již počínaje nedělí, zatím se tak neděje. Kyjev nyní hlásí, že o odsunu nemůže být řeč, jelikož vzbouřenci i nadále útočí. Se zahájením stahování váhají také separatisté.

„S ohledem na to, že pokračuje ostřelování pozic ukrajinské armády, nemůže být zatím ani řeč o stažení zbraní,“ prohlásil podle agentury Reuters v televizi mluvčí ukrajinské armády Vladislav Selezňov. 

Kyjev trvá na tom, že nejprve musí zavládnout skutečný klid zbraní a teprve poté může začít odsun techniky. Jenom za posledních 24 hodin padli podle armády dva ukrajinští vojáci a dalších 10 jich bylo zraněno. V uplynulých hodinách byli podle mluvčího Valentyna Fedyčeva vojáci terčem ostřelování sedmadvacetkrát.

Podle mluvčího jednotek v jihoukrajinském Mariupolu Dmitrije Čalyje zosnovali separatisté v neděli několik provokací v okolí města. Vzbouřenci podle jeho slov kolem poledne v obci Kominternove v nárazníkové zóně začali pálit z tanků na obec Zajčenko. Ta je přitom pod jejich kontrolou, řekl mluvčí agentuře Interfax.

Podle něj se po útoku vzbouřenci obrátili na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci (OBSE), která dohlíží na dodržování příměří, s tím, že útok provedly jednotky Kyjeva. Nezávisle však informaci o útoku ani stížnosti OBSE ověřit nelze. Mluvčí ukrajinských jednotek v Mariupolu tvrdí, že ukrajinská armáda dělostřelectvo nenasadila od 15. února, kdy bylo v běloruském Minsku dojednáno příměří (více o tom zde).

V neděli podle Čalyje separatisté ostřelovali také další obec v oblasti, Vodjanoje. Není podle něj ale zatím zřejmé, jestli z tanků, nebo zdali útočilo dělostřelectvo. Další provokace se měly odehrát také u obcí Piševik a Šyrokyne. 

Dohodu o zahájení odsunu těžkých zbraní z fronty, jak předpokládá poslední dohoda v Minsku, podepsali podle zdrojů blízkých jednání separatisté a ukrajinská armáda v noci na neděli. Deníku Ukrajinská pravda to řekl ukrajinský velitel ve společném koordinačním orgánu pro dodržování příměří Petro Kanonyk.

„Ruský zástupce (generálplukovník) Alexandr Lencov podepsal s Zacharčenkem a ještě před tím s Plotnickým dokumenty o stažení těžkých zbraní,“ citoval deník jeho slova o podpisu dohody s lídry Doněcké a Luhanské lidové republiky Alexandrem Zacharčenkem a Ihorem Plotnickým. Stahování mělo podle Kanonyka začít ještě v neděli. 

Krize na Ukrajině

Cukají se i separatisté

Podepsání dohody potvrdil agentuře Interfax  také mluvčí východoukrajinských vzbouřenců Eduard Basurin. Samotný přesun techniky měl podle něj ale začít až v úterý. V neděli podle něj měla odstartovat pouze přípravná fáze a v pondělí je svátek, vysvětlil v neděli agentuře TASS. Rusko a spolu s ním i vzbouřenci si v pondělí připomínají Den obrany vlasti.

Odsun podle něj potrvá dva týdny. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se separatisté začali stahovat těžké zbraně z fronty.

Poslední dohoda z Minsku předpokládá stažení ukrajinských vojsk od faktické linie dotyku, zatímco ozbrojenci z Doněcké a Luhanské oblasti se mají stáhnout od linie dotyku podle dřívějších, zářijových dohod v běloruské metropoli z poloviny září. Separatisté se ovšem územního zisku odmítají vzdát a již dříve prohlašovali, že minulý týden vyhlášené příměří ve městě neplatí.

Stažení se má podle poslední, únorové dohody (její další body najdete zde) týkat všech těžkých zbraní obou stran, které mají být odsunuty na stejnou vzdálenost s cílem vytvořit zóny bezpečnosti. Jejich rozsah má být minimálně 50 kilometrů pro dělostřelecké systémy s kalibrem 100 milimetrů a více, 70 kilometrů pro raketomety a 140 kilometrů pro raketomety Tornado-S, Uragan, Smerč a taktické raketové systémy Točka.

Situace na východě Ukrajiny po stažení vládních vojsk z Debalceve (18. února...

O víkendu si Ukrajinci a povstalci vyměnili zajatce:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video