„Debalceve je fackou do tváře EU,“ prohlásil Klimkin o městě, které ukrajinská armáda musela pod tlakem povstalců vyklidit. Ti ve městě pokračovali v bojích i přes dojednané příměří. Rebelové se hájili tím, že obklíčené Debalceve není na frontové linii, ale uvnitř povstaleckého území, proto se ho podmínky klidu zbraní netýkají (více čtěte zde).
Krize na UkrajiněROK OD MASAKRU: Střelba na Majdanu stále není vyšetřená ANALÝZA: Rusko Ukrajinu ostřelovalo ze svého území RUSOVÉ: V Donbasu bojují, vyfotit se nenechají ZAORÁLEK: Mise OSN na Ukrajině je nereálná DEBALCEVE: Chaotický ústup z obleženého města ZBROJAŘI: Vývoz zbraní z ČR embargo nezastavilo MINSK: Státníci po 17 hodinách dohodli příměří SAVČENKOVÁ: Ukrajinská pilotka hladoví v ruské vazbě |
Za měsíc bojů padlo při obraně města nejméně 179 ukrajinských vojáků, oznámil v sobotu podle agentury Reuters poradce ukrajinského prezidenta Jurij Birjukov. Bilance podle něj ale nemusí být konečná, neboť osud 81 vojáků není znám a dalších 110 jich bylo zraněno. Separatisté nicméně hovoří o tom, že Kyjev ztratil v Debalceve stovky až tisíce mužů.
Ukrajinský ministr zahraničí v rozhovoru s německým listem znovu také otevřel otázku dodávek zbraní na Ukrajinu. „Naše výzva, že Ukrajina potřebuje moderní obranné systémy, je nadále aktuální. Ochránily by životy našich vojáků a zastrašily teroristy před dalšími útoky,“ apeloval Klimkin. „Ty zbraně potřebujeme k míru, ne pro válku,“ dodal s tím, že Kyjev nežádá o tanky či raketomety, ale o protitankové systémy, transportní vozidla a šifrovací komunikační přístroje.
EU vyzbrojování ukrajinské armády odmítá a tvrdí, že by to vedlo ještě k většímu krveprolití. Možnost dodávek zbraní zatím nevyloučily Spojené státy. Americký prezident Barack Obama v této otázce ještě konečný verdikt neoznámil, rozhodnout chce až podle toho, zda budou podmínky klidu zbraní dodržovány.
Zahraniční mise by podle ministra dala záruku dodržování příměří
Klimkin také hovořil o tom, že Kyjev potřebuje záruky, že podmínky příměří budou skutečně dodržovány. To by prý mohla zajistit zahraniční mírová mise. Ukrajina by v této souvislosti upřednostnila policejní misi EU před misí OSN. Klimkin řekl, že Rusko už na Ukrajině své vojáky bez mezinárodního mandátu má a že nechápe, proč se Moskva staví proti případné mezinárodní mírové misi. Proti vyslání jednotek jsou v současné době také unijní představitelé.
Situace v Donbasu se po pádu Debalceve relativně stabilizovala, povstalci v pátek oznámili, že boje prakticky skončily. I nadále je ale situace napjatá. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která na podmínky dodržování míru dohlíží, ohlásila několik případů porušování příměří.
V sobotu separatisté podle agentury TASS oznámili, že ještě tentýž den se u východukrajinského Luhansku uskuteční výměna zajatců. Ukrajinská armáda a rebelové by si vzájemně měli předat 37 zajatých, informovala ruská agentura s poukazem na tiskové orgány separatistů. „Očekáváme dnes výměnu důstojníků za naše velitele,“ uvedla ombudsmanka vzbouřenecké republiky Darja Morozovová.
Výměna zajatců byla součástí dohody ujednané představiteli Ukrajiny, Ruska, separatistů a Evropské unie v polovině února v Minsku (kompletní text dohody čtěte zde).
19. února 2015 |
