O pochod Pegidy v Lipsku byl menší zájem, převažovali odpůrci hnutí

  • 789
V Lipsku ve středu večer pochodovalo zhruba 15 000 příznivců protiislámského hnutí Pegida. Do města se sjeli také jeho odpůrci, kteří v ulicích města převažovali. Nenaplnila se tak původní očekávání, saské úřady se připravovaly celkem až na 100 tisíc demonstrantů. Mezi oběma stranami došlo k menším střetům.

Odhady počtu účastníků demonstrace se během večera různily. Podle posledních informací se na shromáždění sešlo asi 15 000 demonstrantů, uvedl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Lipská odnož Pegidy Legida přitom očekávala, že se protestu zúčastní 30 až 40 tisíc lidí.

Hnutí Pegida

V příchodu na místo bránili příznivcům Legidy účastníci 19 protidemonstrací, kterých se zúčastnilo asi 20 000 lidí. Na odpůrce islámu pokřikovali „zmizte odsud“. Příjezd demonstrantů zkomplikovaly i problémy na železnici. Podle společnosti Deutsche Bahn odpoledne neznámí útočníci na dvou místech poškodili zabezpečovací zařízení na hlavní trati z Drážďan do Lipska a vlaky musely být vedeny náhradní trasou.

Odpůrci hnutí se na několika místech pokusili zablokovat pochod Legidy, policie je však opakovaně donutila blokádu zrušit. Na jednom místě podle deníku Leipziger Volkszeitung došlo k bitce mezi několika členy obou táborů, ale nikdo neutrpěl vážná zranění.

Příznivci a odpůrci Legidy si také navzájem nadávali a na několika místech demonstranti z obou táborů házeli prázdné láhve a dělbuchy na kordon policistů, který obě skupiny rozděloval. V ulicích hlídkovaly čtyři tisíce příslušníků pořádkových jednotek.

Šéf Pegidy odstoupil

Zakladatel a předseda protiislámského hnutí Pegida Lutz Bachmann končí ve funkci. Rozhodl se tak kvůli velké kritice za fotografii, na které vypadá jako Adolf Hitler (více si přečtěte zde).

Příznivci Legidy na demonstraci požadovali ukončení vstřícné politiky k přistěhovalcům a vypsání referenda o tom, jak by mělo Německo k imigraci přistupovat. Ostře také kritizovali kancléřku Angelu Merkelovou i saského premiéra Stanislawa Tillicha a žádali odstoupení lipského primátora Burkharda Junga, který nepovolil Legidě pochod městem v plánovaném rozsahu a nechal v době její demonstrace zhasnout osvětlení některých městských budov.

Od demonstrace v Lipsku se distancovalo vedení Pegidy v Drážďanech. Učinilo tak, protože se zástupci Legidy odmítli zavázat k souboru požadavků, s nimiž drážďanské hnutí od počátku vystupuje.

„Nic z toho, co bude v Lipsku dnes večer řečeno a požadováno, s námi není dohodnuto,“ zdůraznila ve středečním prohlášení na Facebooku mluvčí Pegidy Kathrin Oertelová. Vyjádřila obavy, že by události v Lipsku mohly být pro celé hnutí kontraproduktivní.

Univerzita kvůli pochodu zkrátila výuku

Kvůli středečnímu protestu se už v 15 hodin přestalo učit na místní univerzitě, aby studenti měli možnost se shromáždit a sepsat transparenty.

„Dokonce zavřeli menzu, která je přibližně pro tisíc lidí. Myslím si, že to je z bezpečnostních důvodů, aby se tam něco nepřihodilo,“ hlásila z místa spolupracovnice iDNES.cz Natália Vítková.

„Přímo před univerzitou se střetli příznivci Pegidy na jedné straně a její odpůrci na straně druhé. Mezi nimi je asi 200 metrů volna a obě skupiny oddělují policisté,“ popsala Vítková situaci kolem půl osmé večer. Nad městem hlídkovaly dva vrtulníky.

Pozorovatelé se obávají střetů

Pozorovatelé protestů se obávali, že by mohlo dojít ke střetům mezi demonstranty Pegidy a jejich odpůrci. V minulém týdnu se přibližně 4 800 příznivcům Pegidy postavilo na 30 000 lidí, uvedl list Deutsche Welle.

Pegida pravidelně pořádala protesty v pondělí. Tento týden se však demonstrace v Drážďanech neuskutečnila kvůli obavám z útoků islámských extremistů. Islamisté totiž přes sociální sítě vyzvali, aby se útočníci zamíchali do davu a zabíjeli (více si přečtěte zde).

Zakladatel hnutí proti Legidě Johnny Butzmann má podle listu Deutsche Welle obavy, že se do Lipska sjedou demonstranti, kteří se nemohli zúčastni pochodu Pegidy v Drážďanech.

Pegida považuje Sasko za svou baštu, protože má v této spolkové zemi širokou základnu podporovatelů. Demonstrace v ostatních částech Německa měly nižší účast.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue