Syrský prezident Bašár Asad (archivní snímek z května 2009)

Syrský prezident Bašár Asad (archivní snímek z května 2009) | foto: Reuters

Američané se smiřují s tím, že Asad zůstane. Islamistů se bojí víc

  • 98
Spojené státy v tichosti změnily přístup k řešení krize v Sýrii. Ustupují od svého původního požadavku na odstoupení prezidenta Bašára Asada a začínají se klonit k návrhům OSN na vyhlášení příměří v jednotlivých lokalitách. Podle listu The New York Times mění svou strategii v tomto smyslu také další západní země.

Washington se údajně obává, že odejde-li ze scény Asad, nebude nikdo schopen kontrolovat chaos a extremisty působící v Sýrii. USA také slíbily pomoc při výcviku opozice, ale nemá jít o tu část, která bojuje proti Asadovi, nýbrž o tu, která stojí proti radikálům.

Barelové bomby

Desítky lidí přišly o život nebo utrpěly zranění při leteckém útoku syrských vládních sil na dobytčí trh ve vesnici nacházející se na syrském území ovládaném džihádisty z Islámského státu. Vládní jednotky na tržiště ve vesnici Chansá nedaleko syrsko-irácké hranice údajně shodily takzvané barelové bomby - nádoby naplněné výbušninami, které se obvykle shazují z vrtulníků. Aktivisté neuvedli přesný počet obětí, podle některých o život v Chansá přišlo 30 až 75 lidí. I kdyby se potvrdil nižší údaj, šlo by o jeden z nejkrvavějších útoků syrských vládních jednotek, při kterém byly použity sudové bomby, upozorňuje AP.

Newyorský list o změně píše před avizovaným politickým jednáním v Rusku a rok po rozhovorech, které skončily bez úspěchu v Ženevě. Organizovala je OSN a USA v nich podporovaly tu část opozice, která trvala na ustavení přechodné vlády. Důvodem nepřeklenutelných sporů byla představa o tom, jakou roli by v ní měl dostat Asad.

OSN nyní navrhuje, aby se opozice snažila dohodnout s vládou a armádou ve válečných zónách a vyjednala lokální příměří. Začít se má v Aleppu. Rusko coby hlavní Asadova opora pořádá politické rozhovory koncem ledna a navrhuje sestavení vlády, v níž by byli zastoupeni někteří členové opozice. V úvahu připadá také uspořádání parlamentních voleb.

Změnu postoje přiznal i Kerry

Zatím však není jasné, zda je Asad a další jeho spojenec Írán ochoten dělat kompromisy. Část syrské opozice, která považuje Američany za své spojence, s plánem nesouhlasí vůbec. Západ podporoval zejména Syrskou svobodnou armádu, která na začátku války vybojovala značné území na severu Sýrie. Postupně je ale ztratila v boji s radikály, kterým nejde tolik o Asada, jako o ustavení a udržení chalífátu.

Fotogalerie

Změnu postoje USA naznačil ministr zahraničí John Kerry, který dosud vždy jednoznačně tvrdil, že pro Asada v budoucím vedení Sýrie není místo. Minulý týden však prohlásil, že Asad je vůdce, který musí změnit svou politiku. „Nadešel čas, aby prezident Asad a jeho režim postavili svůj národ na první místo a přemýšleli o důsledcích svých činů, jež do Sýrie přivádějí stále více teroristů,“ řekl.

Zmocněnec pro Sýrii v OSN Staffan de Mistura minulý týden v Ženevě řekl, že je třeba brát v potaz nové skutečnosti, jako je vzrůstající vliv radikálů z Islámského státu. Je prý zbytečné snažit se uspořádat třetí kolo ženevských mírových rozhovorů, dokud se pro ně nepodaří získat větší podporu syrské vlády i opozice.

Začátkem roku se Asad objevil mezi vojáky na frontě:

29. srpna 2013

Syřané se obávají radikálů

V OSN převládá názor, že se Západ musí vyrovnat s faktem, že se syrským povstalcům nepodařilo Asada porazit. Mnoho Syřanů se nyní obává především radikálů, a jsou proto ochotni ke kompromisům v rámci Sýrie, protože zahraničním partnerům nedůvěřují.

Někteří diplomaté v OSN navrhují, že by se mělo připustit, že část současného vedení zůstane v Sýrii u moci, protože jenom tak je možné zabránit rozpadu země, jak se to stalo v Iráku a Libyi. K tomuto názoru se přihlásil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.

Syrská opozice tak stále méně důvěřuje svým dosavadním partnerům na Západě a nabývá přesvědčení, že je Západ připraven smířit se s tím, že Asad zůstane u moci.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue