Když se ti dva poprvé spatří, Raed Shaikh vstřícně natáhne ruku, zato tvář Tomia Okamury je jako vytesaná z kamene. Nakonec mu však váhavě rukou potřese. Jakmile uslyší, že jeho partnerem v debatě je člen pražské muslimské obce, okamžitě zareaguje odmítavě.
„Víte, že váš předseda pan Alrawi v jednom kázání v brněnské mešitě vyzýval, aby muslimové vychovávali děti k nenávisti vůči těm, co neuznávají Alláha. A pakliže se budou bránit, mohou je i bít?“ táže se a pak na něj zaútočí: „Vyzývám vás, abyste se od jeho slov distancoval!“
Šestatřicetiletého absolventa pražského Českého vysokého učení technického direktivní tón zaskočí a odmítá ho akceptovat: „Já nejsem pan Alrawi, ani jeho mluvčí, jsem tady za sebe...“
V jednu chvíli to dokonce vypadá, že si šéf Úsvitu přímé demokracie štítivě odsedne.
Manželka konvertovala
Raed Shaikh se snaží uvolnit atmosféru a představuje se jako mírumilovný věřící, který chodí na páteční modlitby a vychovává své děti - šestiletého syna spolu s osmiletou a čtyřletou holčičku. Se svou manželkou Češkou se poznal v Praze během studií, v té době už konvertovala k islámu.
Tomio Okamura má přesto stále oči zapíchnuté do monitoru notebooku, před sebou pár tiskovin, ze kterých cituje. Je pečlivě nachystaný k debatě.
Mezi oběma pány to párkrát pořádně zajiskří. Atmosféra při čtvrtečním rozhovoru je pochmurná, což Okamura vysvětluje i přicházejícími zprávami o masakru v Paříži v režii teroristů, kteří postříleli dvanáct lidí a další zranili. Poté, co byl mnohými peskován, že na Facebooku sdílel návod, jak znepříjemňovat život muslimům v Česku, má pocit, že došlo na jeho slova.
„Doufám, že teď naši srabáčtí politici, co mě dehonestují, konečně prozřou,“ tvrdí.
Raed Shaikh se snaží zabránit úsměvem houstnutí klimatu u stolu. Jen když Tomio Okamura sklouzne k dlouhému monologu, netrpělivě poposedne, obrátí oči k nebi či bezmocně zakroutí hlavou.
„Platím tu daně“
„Pane Okamuro, buďte tak hodný a rozlišujte. Já tady žiju pokojně, poctivě pracuju, platím daně...“ vysvětluje mu. A na konci, když už diktafon neběží, přicházejí i lichotky.
„Pane Okamuro, vy jste byl vždycky můj vzor coby úspěšný podnikatel. Než jste se však dal do politiky,“ přiznává Shaikh.
I šéf Úsvitu trochu roztaje. Poprvé se usměje. Vypadá to, že konečně nabyl jistoty, že si netřese rukou s islámským radikálem. „To víte, člověk musí být ve střehu. Pozdravujte manželku,“ loučí se s inženýrem Shaikhem.
21. února 2013 |
