Martin Boudot podle svých slov nejdřív uslyšel výstřely a pak křik. S kolegy utekl na střechu budovy a nevěděl, co dělat. „Věděli jsme, že jen kousek od nás leží oběti, ale také tam mohly být výbušniny anebo třetí útočník,“ popsal novinář stanici CNN.
Když střelba přestala, sešli dolů do redakce. Tam leželi jejich mrtví kolegové. „Byl to masakr. Stáli jsme tam jako zombie. Jen jsme stáli, neschopní cokoliv udělat,“ popsal Boudot.
„Schodiště bylo celé od krve, viděl jsem těžce zraněné lidí,“ popsal CNN další z přeživších, Paul Moreira, který mnohé ze zavražděných dobře znal. „Vrátný, kterého jsem každý den ráno potkával, takový nevrlý chlap, kterého jsme měli rádi, ležel v kaluži krve. Byl mrtvý,“ dodal Moreira. Ozbrojenci se podle něj chtěli dostat dovnitř co nejrychleji. Vrátného zastřelili, než stihl vzít za kliku.
Dva teroristé v redakci ve středu zabili 12 lidí. Mezi mrtvými jsou čtyři karikaturisté včetně šéfeditora týdeníku Stéphane Charbonniera, který v poslední době čelil několika výhrůžkám smrti a byl pod policejní ochranou. Zahynul i jeden z jeho ochránců.
Přeživší novináři popsali vrahy jako profesionály, kteří věděli přesně, co chtějí udělat. Vystupovali podle nich rozhodně, uměli zacházet se zbraněmi. Než zahájili střelbu, rozdělili skupinu zajatých na muže a ženy. Rozhodně nestříleli náhodně a na všechny. Lidí se ptali na jména a pak je zabíjeli.
Výpověď novinářů potvrzuje předchozí slova lékaře, který se jako první dostal k zabitým a mluvil s těmi, co útok přežili.
„Stále se ptám, jak jsem mohl uniknout“
Reportér Laurent Léger, který je mezi přeživšími, však ve svém svědectví pro rozhlasovou stanici France Info tyto informace nepotvrdil. „Stále se ptám, jak jsem mohl uniknout. Stříleli bez rozdílu na všechny. Viděl jsem jednoho maskovaného střelce, mnoho krve, půlku redakce na zemi. Viděl jsem hrůzu,“ řekl Léger.
Teror v PařížiÚTOK: Teroristé zabili dvanáct lidí v redakci týdeníku VYŠETŘOVÁNÍ: Policie obklíčila teroristy v tiskárně OBRAZEM: Masakr dominuje titulním stránkám NOVÉ ČÍSLO: Hloupost nesmí zvítězit, velí novinář SVĚDCI: Útočníci v černém slavili pomstu Proroka CHARLIE HEBDO: Satira na život a na smrt ŠÉFREDAKTOR: Raději zemřu vestoje, než bych žil na kolenou KOMENTÁŘ: Útok se může stát spásným elektrošokem POSLEDNÍ OBÁLKA: Týdeník karikuje autora knihy o islámu ČEŠTÍ MUSLIMOVÉ: S islámem to nemá nic společného POLITOLOG: Teroristé ublížili i všem muslimům |
„Právě jsme končili poradu, když jsme zaslechli nějaké výbuchy, pak se otevřely dveře a dovnitř vrazil muž a křičel Alláhu akbar (Bůh je veliký). Vypadal jako člen GIGN nebo Raid (elitní policejní jednotky), byl v černém, v kukle, měl zbraň, kterou držel oběma rukama a pak začal střílet, ucítil jsme prach. Vrhl jsem se pod stůl v rohu a on mě neviděl, pak začali kolegové padat,“ dodal Léger. Všechno se prý seběhlo mimořádně rychle.
„Viděl jsem, že ostatní leží na zemi, slyšel jsem detonace a pak naráz vše ztichlo,“ pokračoval Léger. Řekl, že od roku 2006, kdy týdeník zveřejnil karikatury islámského proroka Mohameda, dostával zejména hlavní redaktor Stéphane Charbonnier, který používal přezdívku Charb, mnoho výhrůžek. „Charb se cítil víc v nebezpečí než ostatní. My jsme si to nepřipouštěli,“ přiznal Léger.
Atentátníci neznali přesnou adresu
Atentátníci na Charlie Hebdo podrobně znali režim redakce, ale ne její přesnou adresu. Týdeník se loni v červenci přestěhoval do jedenáctého pařížského obvodu, redakce nebyla označená z bezpečnostních důvodů a lidé v sousedství byli požádáni, aby o ní s nikým nehovořili.
Atentátníci podle francouzského listu Le Monde přišli nejprve v ulici Nicolase Apperta do domu číslo šest, kde byl právě doručovatel s doporučeným dopisem. Tam sídlí audiovizuální společnost, atentátníci se zeptali, kde je Charlie Hebdo, vystřelili do jedněch dveří a vyšli ven. Až pak vstoupili do domu číslo deset, v němž týdeník sídlí od loňského července.
Zatím ale nikdo neobjasnil, jak je možné, že byli útočníci tak dobře obeznámeni s provozem redakce a vstoupili dovnitř, když se konala porada a na místě byli téměř všichni redaktoři.
Karikatury týdeníku Charlie Hebdo si neberou servítky: