Tentokrát jste padli s Litvínovem, proč to zase nevyšlo?
Na vině je jednoznačně produktivita. Máme s ní už hrozně dlouhou dobu problém a dneska se to jenom potvrdilo. Přitom možností skórovat bylo docela moc.
Litvínov tak dobře bránil, nebo skutečně jste neschopní dát gól?
To je ta nemohoucnost. My to zřejmě asi neumíme. Může se stát jeden dva zápasy, že nedáte gól, ale ne sedmkrát nebo osmkrát. Ten průměr máme suverénně nejhorší v lize. To už není normální. To asi bude v tom, že góly dávat neumíme.
Jde s přibývajícími neúspěchy o psychiku?
Nemyslím, že je to teď o psychice. Jsme suverénně poslední o mraky bodů. Ale to se nemůžeme vymlouvat, že jsme ve stresu. Problém je v tom, že bohužel neumíme hrát hokej. Neumíme si vyhovět, máme svázané ruce, nohy a hlavně mozek. To, co tam kolikrát vyvádíme, s hokejem nemá nic společného.
Bolí prohra 0:1 víc, než kdybyste padli jednoznačně?
Ono je spíš nutné zamyslet se nad tím, co je potřeba udělat pro to, aby se vyhrávalo. Nemá smysl řešit, že se prohraje těsně 0:1. Předtím jsme měli sérii, kdy jsme dostávali šest gólů, teď zase jeden. Já v tom nevidím rozdíl.
Vypadalo to, že se víc snažíte a bojujete. Je to alespoň posun?
To jo, to jsme bojovali i minulý zápas. Bojovnost tam je, nedá se říct, že bychom zaostávali fyzicky, to vůbec. Ale chybí hokejovost, to je nehokej, co my předvádíme. Na jednu šanci se nadřeme, takže jich logicky během zápasu moc nemáme. Dneska jsme výjimečně dostávali možnosti přesilovek, ale my v nich skoro ani nevystřelíme. Na tréninku nám přesilovky šlapou výborně, ale v zápase si pak děláme, co chceme. Někteří hráči si stoupnou nesmyslně úplně někam jinam a vystaví zbylé čtyři mimo hru. To je pro mě nepochopitelné. Ani se o tom nechci bavit, protože po zápase jsou tam emoce, frustrace a ještě bych řekl něco, co by potom nevyznělo dobře.
Byla největší ukázka nemohoucnosti nevyužitá přesilovka pět na tři a čtyři na tři?
Samozřejmě, že to rozhodlo zápas.
