Kim Čong-un v projevu vyslal vstřícné gesto k Jižní Koreji, chce se sejít

Severokorejský vůdce Kim Čong-un zareagoval v novoročním projevu na pondělní žádost Soulu o obnovení rozhovorů mezi znepřátelenými zeměmi. Představitelé obou států se naposledy sešli loni v únoru a všechna další setkání KLDR zrušila.

„Pokud jihokorejští představitelé upřímně chtějí zlepšit vztahy mezi Severní a Jižní Koreou, můžeme pokračovat v zastavených setkáních s nejvyššími činiteli,“ řekl severokorejský vůdce podle agentury Reuters.

Na obnovení dialogu apeloval už v pondělí jihokorejský ministr sjednocení Rijó Kihl-jae. „Severní a Jižní Korea by se měly setkat tváří v tvář, aby vypracovaly plán pro mírové sjednocení,“ uvádí prohlášení server BBC.

„Pokud existuje atmosféra a vhodné prostředí, nevidím důvod proč neuspořádat summit (s Jižní Koreou),“ zareagoval na to Kim v novoročním projevu.

Jihokorejská vláda se později ve čtvrtek vyjádřila, že pokud myslí KLDR výzvu ke zlepšení vztahů upřímně, měla by přijmout prezidentku Jižní Koreje Pak Kun-hje co nejdříve.

Poslední summit vedl ke znovushledání rozdělených rodin

Poslední formální rozhovory na diplomatické úrovni proběhly mezi zeměmi v únoru 2014 a vedly ke vzácnému setkání korejských rodin, které se nemohly vidět více než 60 let od ukončení Korejské války. 

Korejská válka

Válka mezi severním a jižním sousedem na Korejském poloostrově se vedla mezi lety 1950 - 1953. Byla důsledkem politického rozdělení Koreje podle dohody vítězných Spojenců po 2. světové válce.

Obě Koreje zůstávají formálně ve válce, protože jejich spor byl ukončen příměřím. To je však pouze dočasné, válka končí mírovou dohodou. Mír představitelé obou států nikdy neuzavřeli.

Další jednání politiků plánovaná na říjen byla zrušena, když Severní Korea obvinila Soul, že nedělá dost pro zastavení aktivistů, kteří posílají protirežimní letáky přes severní hranice do KLDR v balónech (jak tisíce balonků nesou zakázanou sušenku, si připomeňte zde).

Až doposud jakékoliv návrhy na obnovení přátelských politických vztahů vždy skončily vojenskou provokací jedné ze stran, což Kim Čong-un ve svém projevu nezapomněl připomenout. „Každoroční válečná cvičení jsou zdrojem zvýšeného napětí na poloostrově a zvyšují riziko nukleární války,“ rýpl si Kim Čong-un do jižního souseda.

Severokorejský diktátor mluvil k občanům třicet minut a většinu textu četl z papíru. Nastínil záměry vlády posílit ekonomický stav země a podpořit turistický ruch. Pro Kim Čong-una už to byl třetí novoroční projev ve vedení státu. Na rozdíl od svého otce, který nechával své novoroční poselství tradičně otisknout v novinách, mluví Kim Čong-un k občanům raději přímo skrze vysílání státní televize.