Proč jste se do něj vůbec pustil?
V roce 2004 jsem byl zatčen samopalníky v kuklách, což odstartovalo absurdní obvinění i mediální hon. Strávil jsem tři měsíce s galerkou východoevropského podsvětí. Nikdy jsem si nedovedl představit, že v rohu místnosti jeden vězeň vykonává velkou potřebu a kousek od něj druzí dva snídají. Nakonec to mi vadilo nejméně. A tehdy se před mýma očima odehrál příběh, který je popsán v úvodní scéně filmu. Můj spolubydlící na cele se po nátlaku své nastávající a její matky zbavil otce své přítelkyně, tyrana celé rodiny; obětoval se pro dívku, jež se pak zastřelila.
Na premiéře jste vítal sochaře Pavla Opočenského, jaká je jeho role?
I na něj jsem myslel při psaní, roky jsem v sobě nosil jeho příběh, kdy se zastal turistů na ulici a přitom smrtelně zranil útočníka. Situace byla obdobná – násilník ohrožuje bezbranného, svědek se může jen dívat, ale pokud zasáhne a ublíží na zdraví, či dokonce zabije, otočí se to proti němu. Zažil jsem to u svého bratra, otce i u sebe, podobnou zkušenost má zpěvák Martin Maxa, stejný příběh mi líčil Ondřej Vetchý či náš hlavní aktér Tomáš Hajíček. Chtěl jsem se dotknout nejméně časté české vlastnosti, a to je kuráž.
Adolf Zika a Tomáš Hajíček při natáčení Burácení
Proč jste vlastně obsadil rockera Hajíčka ze skupiny Krucipüsk?
Ano, není to herec. Ale má tak civilní projev, že mi Vladimír Javorský řekl po první scéně: Je tak přirozený, že se nám vedle něj těžko dostává do role. Hraje pravdivě sebe a svůj život. Jediný zádrhel představuje jeho unikátní hlas: Hajíček takřka neintonuje. Ale rockovou star nelze předabovat, takže jsem ho obklopil známými osobnostmi ve vedlejších rolích.
S jakým publikem počítáte?
Předobraz hrdiny nebyl motorkář, mohl jsem příběh zasadit kamkoli, ale já chtěl znát svého diváka, vybrat si publikum, jež má k dané povaze nejblíže. A to jsou bezesporu motorkáři. Já sám jezdím celý život, jsem v té komunitě jako doma, tak jsem to riskl. Musel jsem alespoň někam mířit, protože při dnešní slabé návštěvnosti kin je výroba filmu chybným podnikatelským záměrem.
Čili Burácení je nezávislý projekt?
Místopisně nezávislý, a to může být jeho slabina. Chybí typický český humor, historie i švejkovská povaha, nezazvoní tu mobil ani nepadne slovo internet. Ale o to líp se film nabízí do zahraničí.
