Nejvyšší stavba světa, 828 metrů vysoká Burdž Chalífa v Dubaji, má 200 pater,...

Nejvyšší stavba světa, 828 metrů vysoká Burdž Chalífa v Dubaji, má 200 pater, obyvatelných je 165. | foto: ShutterstockProfimedia.cz

Dubajské ropné mámení, ideální tip na zimní dovolenou

  • 41
Tohle bude sluneční hit letošní zimy: do Dubaje od letoška nepotřebujeme víza, navíc tam létá z Prahy už několik aerolinek, a tak ceny klesly. A časový posun oproti Česku je pouze plus tři hodiny. Zkrátka ideální tip, kam utéct povánočním mrazům.

Projíždím Dubají a průvodkyně odříkává jeden rekord za druhým: tady je nejvyšší rezidenční budova světa, nejvyšší hotel (vedle něhož si pro jistotu postavili ještě vyšší, aby to náhodou neudělal někdo jiný), nejvýš umístěná restaurace planety, největší čelní stěna akvária, největší plocha obchodního domu... Už je to trochu nuda.

Ještě před padesáti lety se v Dubaji na písku promenovali velbloudi a obyvatelé se potápěli na dno moře pro perly. Pak emirát díky ropě závratně zbohatl a stal se megalomanskou křižovatkou byznysu a turistiky. Teď předhání v rekordech občas i sám sebe. Co je jinde snem, tady se stává skutečností.

Nejvyšší budova světa

Jak na nejvyšší budovu světa

  • Nejvyšší stavba světa, 828 metrů vysoká Burdž Chalífa v Dubaji, má 200 pater, obyvatelných je 165. Přes 30 poschodí obsadil hotel Armani, v dalších jsou rezidenční byty a kanceláře. A je tam pochopitelně prostor i pro turistické vyhlídky. Ta nejpopulárnější se nachází ve 124. patře a je přístupná za 125 dirhamů (asi 750 Kč) při rezervaci pevného data a času předem přes internet (www.burjkhalifa.ae).
  • Na místě jsou vstupenky výrazně dražší, tedy pokud vůbec nějaké zbývají – zájem je ohromný, ročně přijdou dva miliony turistů, především v pátek a v sobotu a pak v časech okolo západu slunce (17.00 – 19.00), kdy jsou lístky navíc dražší. Nejvolněji naopak bývá mezi 10. a 13. hodinou.
  • Nedávno byla otevřena ještě prémiová vyhlídka ve 148. poschodí, za její návštěvu dáte na internetu 500 dirhamů (asi 3000 Kč), cena je včetně průvodce a občerstvení.

A tak tu - za jeden a půl miliardy dolarů - stojí od roku 2008 i nejvyšší budova světa. Její definitivní výšku - ohromujících 828 metrů - dlouho tajili, aby je náhodou v Číně nebo někde jinde netrumfli.

Jenže mám problém, v devět ráno na ni ještě není moc dobře vidět. Velká část Burdž Chalífa, monumentální věže nesoucí jméno prezidenta Spojených arabských emirátů, šajcha Chalífy, je zahalena mlhou. Jako by si pompézní odhalení šetřila na později, aby to mělo napětí.

Jdu dovnitř. Výtah mě za minutu vyveze do 124. patra (dnes už bych směla dokonce o 24 pater výš, zrovna tam otevřeli novou, samozřejmě nejvyšší vyhlídku světa). Ale mně stačí i těch 452 metrů nad Dubají.

Se zalehlýma ušima se rozhlížím z vyhlídkové plošiny. Jako by to město pode mnou někdo poskládal z kousků stavebnice. Ostatní mrakodrapy téhle věži nesahají ani po kotníky. Pofukuje tu. Budova je ale díky betonovému jádru tak mohutná, že se ani nepohne. Však taky váží 500 tisíc tun.

Když k ní asi po hodině výškového omámení znovu vzhlížím zespoda, mlha je naštěstí pryč. Od fontány konečně vidím celých 828 metrů. Majestátně se tyčí nad ostatními „trpasličími“ mrakodrapy, podobnými těm pražským z Pankráce. Burdž Chalífa je skoro dvakrát vyšší než Empire State Building a čtrnáctkrát vyšší než petřínská rozhledna. Jak si ji prohlížím, připadám si menší a menší.

Želví překvapení

Raději jedu k další slavné budově. Znám ji z titulních stran knižních průvodců Spojenými arabskými emiráty.

Bílý hotel Burdž al-Arab ve tvaru plachetnice je vyšší než Eiffelovka, ale po návštěvě nejvyššího mrakodrapu světa bych tomu ani nevěřila. Stojí tady o pár let déle než Burdž Chalífa, proto se stal symbolem Dubaje. Hotel je tak luxusní, že o něm jakási novinářka napsala, že by si zasloužil sedm hvězdiček. Vůbec nepřeháněla. Já viděla královské apartmá a těch hvězdiček bych mu nadělila třeba deset.

Ve vestibulu se sesunu na červenou sedačku a zírám. Zlatem se tu nešetřilo. Drahým kovem je pokrytá lastura za recepcí i stropy, lišty eskalátorů a mohutné sloupy. Nepůsobí to ani jako kýč, kombinace zlata s bílou a modrou barvou jen zvýrazní všudypřítomný luxus. Fontánky s poskakujícími proudy vody uklidňují. Stejně tak akvária s rybami.

Řekla bych, že mě tady nemůže šokovat nic než bohatství, ale největší překvapení se skrývá v zákulisí hotelu. Co byste tak čekali? Jestli tipujete nějakou specialitu ve stylu želví polévky, tak sice přihořívá, ale je to přesně naopak.

Želvy tady zachraňují. Malé i velké želvy si tu plavou ve velkých kádích a léčí se z neduhů. Když jsou v pořádku, vrátí se zpátky do moře. Autorem projektu je mořský biolog, Angličan Warren Baverstock. V Dubaji žije třináct let a stará se o živočichy v akváriích hotelu. No a k tomu kurýruje ty želvy. Ročně jich zachrání stovky.

Superluxusní hotel Burdž al-Arab má tvar plachetnice.

Atlantida na palmě

Burdž al-Arab stojí na umělém ostrově. Odtud je to už jen kousek k Palmovým ostrovům, a to je teprve vynález! Dubaj se specializuje na turistická lákadla a jak známo, turisty nalákáte na krásné pláže. Vládne tu stálé počasí, moře je krásně tyrkysové, tak proč nepostavit ostrovy, které přidají atraktivní lokalitě stovky kilometrů pláží?

Ty ve tvaru palmy tady mají tři. Jedu po kmeni, tedy hlavní silnici, jednoho z nich - poloostrova Palma Jumeirah. Na listech jsou soukromé rezidence a na jedenáctikilometrovém oblouku, který se vine kolem listů a tvoří korunu palmy, stojí hotely.

Dominantou je hotel Atlantis. Tvoří ho dvě budovy spojené mostem. Na akvapark ani plavání s delfíny, které tady nabízejí, nemám dost času, a tak se aspoň ztrácím v bájné Atlantidě, tedy v tematických chodbách Lost Chambers. V akváriích tady žije na 65 000 mořských živočichů.

Plavou tu stříbrné ryby, žraloci, sumec i sépie, obrovské, téměř nehybné ryby, které snad připlavaly z pravěku, všemožně barevné ryby, ale i takové, co vypadají jako v pyžamu. Podmořský svět uklidňuje, vydržela bych tu hodiny, ale je čas nakouknout do staré čtvrti.

Palmový ostrov. U pobřeží v Dubaji už stojí tři.

Cestování časem

Jako bych se dostala do jiného světa. Do čtvrti Deira plujeme přes záliv Creek na zhruba osmimetrové loďce z dřevěných trámů. Říká se jí abra a funguje jako vodní taxík, uveze tak 20 lidí, kteří sedí na lavici uprostřed plavidla zády k sobě. Nezvyk je, že nesedím uvnitř lodi a nechrání mě její boky.

Sedím na rovné palubě na lavičce pod přístřeškem, na kterém se třepotá čtyřbarevná vlajka Emirátů. Červená barva symbolizuje sílu, bílá mír, zelená víru a černá? Nabízí se ropa, ale prý to má být země.

Vystoupím na břeh a vnořím se do souku. Co si vybrat? Alkohol se tady koupit nedá, zlato mě neláká, zato mě přitahují barevné a voňavé nádoby s kořením. Zkouším smlouvat, nedaří se. Buď se to už nedělá, nebo to neumím. Nakonec jakousi slevu dostanu a domů vezu kurkumu, zázvor, šafrán a čaj z malých fialových kvítků růže. Přes záliv se vracím zpátky do megalomanské budoucnosti.

Akvárium s milionem litrů vody jako unikátní dekorace luxusní restaurace v dubajském hotelu Burdž Al Arab. Foto: Libor Budinský

Plavba přes zátoku – příkladná ukázka mezinárodního charakteru Dubaje. Foto: Libor Budinský

Vydra malířkou

Obchodní dům Dubai Mall je velký jako 50 fotbalových hřišť a najdete tu kdeco. Jestli se sem chystáte vyrazit autem v pátek, hlavní den muslimského víkendu, vyrazte včas, ať v klidu zaparkujete. Mají tady 14 000 parkovacích míst, ale někdy to sotva vystačí.

Když vás během nakupování ve 1 200 obchodech přepadne touha po sportu, můžete jít bruslit na kluziště o rozloze 1 500 m2 nebo navštívit podvodní zoo s jedním z největších akvárií na světě.

Největší atrakcí jsou nejspíš vydry pojmenované po slavných malířích. Proč se tady předvádí zvíře jménem Diego Picasso nebo Tiny Monet? Za rybku se klidně postaví na zadní, podepřou se ocasem, předními packami uchopí štětec a namalují abstraktní dílo.

Tančící voda

Ale honem z obrovského obchoďáku ven k mojí oblíbené nejvyšší budově světa a hlavně k obrovské tančící fontáně. Setmělo se a začíná show. Nechce se mi věřit, že je možné tak roztančit vodu. Do rytmu arabské písně ve fontáně dlouhé 275 metrů tryská k nebi 83 000 litrů vody. Jako by se chtěla dotknout špičky mrakodrapu, dosáhne ale „jen“ do výšky 150 metrů, k 50. patru.

Proudy se proplétají, pohybují se v rytmu romantické písničky, ohýbají se, zmenšují a zase rostou, tančí v řadě a hned v kruhu, jedna řada trumfuje druhou, jako by to byli lidé vlnící se v bocích. Vytvářejí oblouky, mořskou vlnu, véčka, točí se dokola a do osmičky, uhýbají stranou, vytvářejí kruhy a pak se rozutečou. Předklánějí se a zaklánějí v půlkruhu, ve vteřině se srovnají do řady a vytrysknou k nebi, jako by se chtěly dotknout babylonské věže, tedy Burdž Chalífy. Srovnají se od největší po nejmenší a vzápětí naopak. Běhají po hladině, vlní se, vystřelují do nebe, vzplanou a hned se zas rozpadnou v mlhu. Tančící vodní show sleduji později večer z restaurace Armani v nejvyšším mrakodrapu planety Burdž Chalífa. Dubají zní tóny písně Time To Say Goodbye. Se světem omamného luxusu a krásných pláží se mi neloučí úplně snadno.

Dubaj. Superměsto luxusu očima čtenáře Fryče:

Může se hodit

Doprava

Přímé lety z Prahy do Dubaje lze aktuálně koupit od 7 000 Kč za zpáteční letenku. Jedna cesta trvá 6 až 7 hodin.

Ubytování

Dubaj je lokalitou luxusních hotelů, ale cestovní kanceláře je mají nasmlouvané za rozumnější ceny. Týdenní **** dovolenou v Dubaji lze pořídit od 18 990 Kč i s letenkou. Levnější je pobytový zájezd s jednodenním výletem do Dubaje v hodinu vzdáleném emirátu Rás al-Chajma, tam dáte za **** týden s polopenzí od 14 990 Kč.

Stravování

Ochutnejte mořské plody, masové koule kibbe a speciality arabské kuchyně, hummus, lilkovou pomazánku baba ganush nebo petrželkový tabouleh. Za jídlo u McDonald´s dáte okolo 100 Kč, v restauraci 200 až 300 Kč. Pokud chcete pít alkohol, pozor - je k dostání jen v hotelech s licencí nebo na letišti.

Užitečný web

www.dubaitourism.ae